reklama

Vítají jaro křehkými květy

Když se sluníčko brzy z jara opře do prochladlé země, během několika dní se objeví, sotva sleze sníh (třeba již v polovině února), fialové, žluté i bílé květy krokusů. Vypadají, jakoby kvetly přímo ze země.

Teprve při bližším podívání zjistíme, že křehké květy, nejprve zakukleny do blanité pochvy, vyrůstají na zkrácených lodyhách. Jsou obklopené několika čárkovitými, tuhými listy s bílým středovým pruhem.

Celá rostlinka dosáhne maximální výšky kolem deseti centimetrů a stává se tak vhodnou podsadbou vzrostlých stromů, hezky se vyjímá na skalkách, sluší ji to roztroušené v trávníku. Zde je třeba dát pozor při jarním sekání. Krokus ( Crocus chrysanthus) ke svému vývoji potřebuje načerpat živiny přes listy do hlízek, proto je nesmíme posekat, ale nechat postupně zatáhnout. To trvá alespoň 6-8 týdnů. V trávníku je proto dobré po odkvětu zapíchnout k rostlině kolík, jinak ji za chvíli v přerostlé trávě nenajdeme.

Velká inspirativní fotogalerie jarních dekorací

Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )

Minimální nároky

Rané drobné cibuloviny, sem kromě krokusů řadíme i modřence, sněženky, ladoňky, nepotřebují zvláštní péči. Vykvétají tak časně, že pokud rostou na chalupě, mnohdy je ani nezastihneme v květu. Po odkvětu je pro rostlinu nejdůležitější zachovat co nejdéle listy, musí zavadnout, aby se do cibulek dostaly zásobní látky ve formě živin i vody, potřebné k dalšímu vegetačnímu cyklu. Vytváří pacibulky, které lze oddělit a znovu zasadit. Musí však zesílit a dorůst, v následujícím roce většinou vyrostou pouze listy, květů se dočkáme až další jaro.

Cibulky sázíme na podzim poměrně hluboko k jejich velikosti,  nejméně pět centimetrů. Pak samy regulují svůj růst. Lety se postupně jednotlivá kvítka mění v trsy, jež tvoří výrazné dominanty jinak ještě téměř holé půdy.

I když jsou velice nenáročné, bohatších květů se dočkáme tehdy, když budeme respektovat alespoň minimálně jejich přirozené požadavky. Budou vděčné za hluboko prokypřenou půdu, dostatečně propustnou, humusem obohacenou s dostatkem slunce na stanovišti.

Květinová výzdoba: inspirativní fotogalerie

Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )
Vítají jaro křehkými květy
Vítají jaro křehkými květy (Zdroj: )

 

I na podzim?

Na podzim vykvétá podzimní druh krokusu ( Crocus sativus), známý pod názvem šafrán pravý. Vyhlíží podobně jako jeho jarní bratříček, jeho blizny nabízejí ceněné, velice drahé koření šafrán. Podzimní druhy se vysazují v létě.

Na podzim se setkáme na vlhkých loukách ještě s jednou, květem velice podobnou rostlinou, jedovatým ocúnem. Ten však náleží mezi liliovité, není příbuzný.

I choroby je mohou potrápit

Někdy se objeví zajímavá kuriozita, kdy z jedné cibule vyrůstá více lodyh, po délce spolu srostlých. Na konci tohoto bizarního svazku odděleně vykvétá několik květů. I když je to sebekrásnější, jedná se o dědičnou poruchu a je lépe jedince postižené fasciací odstranit.

Nevyzrání cibule může způsobit tzv. slepotu. Rostlina zastaví růst a nekvete, při slabém postižení vyprodukuje pouze zaschlé, papíru podobné okvětí.

Nadměrná vlhkost, mechanické poškození nebo uvolňování etylalkoholu ze sousední fusariózní sadby vytváří gumózu. Na povrchu sklizených cibulí jsou patrné tmavé „modřiny“. Po protržení povrchové vrstvy z nich kane žlutavá, gumovitá, na vzduchu zasychající hmota.

Další okem viditelnou chorobou je korkovitost cibulí (původce virus mozaiky okurky), kdy se na povrchu i uvnitř cibule se tvoří šedohnědé vpadlé, drsné skvrny. Většinou si toho všimneme při skladování cibulí a vyžadují odstranění.

Mezi nemoci dále patří žilková skvrnitost v příliš těžké půdě, nadměrný rozpad cibule, kdy se odděluje nebývalé množství malých cibulek, pestrokvětost (virus je breaking virus), kterou roznášejí mšice, nekróza (virus mozaiky tabáku) v přemokřené půdě, hniloba při skladování, plíseň.Výčet vypadá hrozivě, ale nemusíte se bát. Jedná se spíše o informaci, běžné zahradnické pěstování při zachování elementárních zásad se v zásadě obejde bez výše jmenovaných chorob.

Nic nás tedy nebude rušit při obdivování krásných trsů rozkvetlých krokusů. Jedinou nevýhodou je, že tato nádhera netrvá dlouho a tak si pospěšte na zahrádku!

Jindřiška Kodičková
Foto autor

Publikováno: 13. 3. 2007, Autor: