Jako tajemná královna v popelčím šatu může vypadat nezajímavá křovina, která nevyniká ani krásou, ani vůní, a přesto požívá mezi lidmi velké vážnosti. Před jejími účinky se doslova vyplatí si kleknout, jak praví lidová moudrost.
Bez černý (Sambucus nigra) z čeledi zimolezovitých roste na rumištích, v pustých a zanedbaných místech, v plotech. Dává přednost vlhkým humózním půdám a dobře se mu daří v půdách bohatých na dusík, kde roste tak bujně, že opanuje celý prostor. Při pravidelném zastřihávání i z takového plevele lze vytvořit zajímavý solitér.
Smradinky
Je to keř nebo stromek, dosahující výšky 3 i více metrů. Má šedohnědou kůru s houbovitou dření bělavé barvy, které se říká bezová duše a láká děti k jejímu dobývání. Na Slovensku z ní vyrábějí fujárky a píšťalky. Kůra a hlavně list šíří zápach, odtud pochází i nepříliš lichotivý lidový název bez smradlavý nebo dokonce smradinky. Kvete od května do začátku července, někdy opakovaně na nových letorostech v září. Drobné, někomu až nepříjemně vonící, pětipaprsčité květy mají žlutobílé zabarvení. Květy jsou uspořádány do bohatých složených chocholíkatých vrcholíků. Plody dozrávají během září. Jsou to kulovité peckovičky měřící v průměru 6 mm a v době plné zralosti lákají ptáky fialovou až černou barvou, jež obsahuje krvavě červenou šťávu.
Mystický strom
Dříve rostl v lužních lesích a na vlhkých místech, později byl úmyslně vysazován i u venkovských stavení. Staří Čechové totiž považovali strom za kouzelný, věřili, že v něm sídlí duchové a dobré víly, kteří odhánějí pekelné síly. Od středověku byl opředen celou řadou pověr. Jedna z nich říká, že v něm bydlící duchové se mstí za zlo, které bylo spácháno v okolí jejich keře. Nevěsta dostávala k svatbě dvě sazeničky, jednu vysadila pod okna, druhou u stodoly. Dnes si vysazování bezu kolem stavení vysvětlujeme mnohem prozaičtěji. Zápach, jenž bez šíří, odpuzuje hmyzí škůdce a myši.
Bezkonkurenčně léčivý
Mattioli psal, že „ bez do života přijatý má velkou vyháněcí moc“.
Byl dokonce nazýván selskou lékárnou. Jako léčivá rostlina nemá bez černý v lidovém léčitelství konkurenci.
Květ se sbírá během května a června, nejlépe kolem poledne. Celá květenství se odstřihují nůžkami s 1 cm hlavní stopky. Doporučuje se květy ukládat volně do košů, aby se nezapařily. Pokud květy při sušení zhnědnou, můžeme je vyhodit, jsou bezcenné. Jistější způsob sušení je zavěšování na šňůru. Sušit by se mělo ve stínu při teplotě nepřekračující 45oC. Plod sbíráme v září a říjnu. Suší se nejprve na slunci a pak se dosušuje v troubě až do scvrknutí. Teprve poté se otrhá ze stopek.
Obsahuje glykosidy (sambunigrin, rutin), fytoncidy, slizy, třísloviny, silice, plody navíc obsahují vitamin C, B, karoteny, antho- kyanová barviva, organické kyseliny.
Ve farmacii se zajímají hlavně o květ, působí snížení horečky a usnadňuje pocení. Používá se proto při horečnatých onemocněních z nachlazení, při úporném kašli a angínách nebo jako součást uklidňujících nervových přípravků. Je osvědčeným lidovým potopudným, močopudným a „krev čistícím“ prostředkem. Uleví při migrénách a ischiatických zánětech. Výluhy z květu bezu černého se používají i v kosmetice k omývání uhrovité pleti. Doporučuje se i maska z květu bezu černého, lípy a heřmánku.
Velká inspirativní galerie rostlin
Před bezinkou klekni (Zdroj: ) Před bezinkou klekni (Zdroj: ) Před bezinkou klekni (Zdroj: )
Plody se užívají v lidovém léčitelství a potravinářském průmyslu (šťávou z bezinek se přibarvují červená vína nebo se přímo zkvašují na bezinkové víno, připravují se z nich marmelády, kompoty a sirupy). Mají podobné účinky jako květy.
Působí jako prostředek proti bolesti (léčba migrény nebo zánětu trojklanného nervu). Mají i protizánětlivý účinek, čerstvé slabý projímavý účinek a mírně snižují krevní tlak.
List bezu černého lze použít k léčbě revmatizmu, kdy se bolavé klouby zabalí do čerstvých rozemletých listů. List ve formě čaje čistí pokožku a je součástí čajů k léčbě akné.
Bezinky můžeme usušit a pak z nich připravit odvar, ale mnohem lepší účinky nabízí šťáva z čerstvých plodů. Tato tekutina může mít své kouzlo i pro ty, kteří přírodní medicíně příliš neholdují, neboť se doporučuje ke šťávě z bezinek přidat vodku nebo brandy a to v poměru 1:5. Šťávu z čerstvých plodů je vždy nutné převařit, tepelně nezpracovaná může způsobit zvracení. Jinak se plody bezu používají v kuchyni k přípravě celé řady pochutin, nejznámější je bezinkové víno našich babiček.
Bez se často kombinuje s ostatními léčivými rostlinami, nejčastěji s lipovým květem, diviznovým květem nebo heřmánkem.
1. Bezinky jako borůvky 2 kg jablek, 1 kg bezinkových bobulí, 800 g cukru, 30 g kyseliny citronové nebo šťáva ze 2 citronů,1-2 dcl rumu
Jablka rozvaříme a prolisujeme. Poté přidáme bezinkové bobule a opět rozvaříme. Poté vmícháme cukr, vaříme ještě 10 minut a zkoušíme na studeném talíři, zda želíruje. Těsně před dokončením vmícháme kyselinu citronovou nebo šťávu z citronů a rum. Tento džem chutná na lívancích a omeletách.
2. Bezinková marmeláda 1 kg bobulí, 1 kg cukru, 3 dcl vody, na špičku nože kyselinu citronovou
Zralé plody obereme (plná zralost je podmínkou) a umeleme na masovém strojku, osladíme, zalijeme vodou a vaříme do potřebné hustoty. Před dokončením přidáme kyselinu citronovou, plníme do sklenic a otočíme dnem vzhůru.
3. Elixír mládí
30g sušených bobulí černého bezu, 50 g medu, půl litru vody
Sušené bobule propláchneme a vaříme ve vodě asi hodinu. Poté necháme odstát a přecedíme. Potom znovu zahřejeme, rozehřejeme med a nápoj podáváme horký. Přidáme – li rum, speciální grog je na světě.
4. Bezinkový likér
2 l bezinkových kuliček, několik hřebíčků a skořice – dle chuti, 1 l vody, 0,8-1 kg cukru, 2 lžičky instantní kávy, 1/2l rumu
Bezinky vaříme ve vodě asi 15 minut s kořením. Poté přecedíme přes plátýnko. Přidáme cukr a vaříme ještě 5 minut. Ochutíme kávou a necháme krátce přejít varem. Nakonec vlijeme rum a necháme vychladit. Uložíme v chladu a spotřebujeme do půl roku…většinou se to podaří mnohem dříve.
Jak je vidět, bez černý, typická podzimní léčivka, najde nyní velké uplatnění, protože období pokašlávání právě klepe na dveře.
