S úderem babího léta začíná foukat ze strnišť a záplavu podzimních barev předcházejí podzimní sasanky – Anemone. Své jméno dostaly dle řeckého anemos – vítr. Sasanky mají řadu druhů, kvetoucích na různých místech světa v průběhu celého roku, nicméně skupina A. japonica, hupehensis, matsudae, tomentosa a vitifolia dala za vznik řadě zajímavých selekcí a kříženců, které zpestřují svými pozdními květy naše zahrady již pár desítek let.

Popsány byly již roku 1695 v Japonsku, ale první dovezl Robert Fortune do Anglie až v roce 1843. Jednotlivé druhy mají řadu synonym a jsou popisovány jako sobě vzájemné variety, nicméně rostou od Afghánistánu přes Tibet a Čínu až po Japonsko. Nejstarší kulturní variety se objevují již na přelomu 19. a 20. století a jsou v kultuře velmi úspěšné dodnes – „Honorine Jobert“ 1858, „Whirlwind“ 1887, „Prinze Heinrich“ 1902, „Königin Charlotte“ 1906, „Loreley“ 1906. Do druhé světové války byly vyselektovány všechny základní kombinace barev a stavby květů, přičemž následující léta přinesla víceméně zdokonalení sytosti a plnosti květů či délky kvetení. Květy jsou od čistě bílé po sytě růžové tóny až s nafialovělým líčkem vně plátků, jednoduché nebo více či méně poloplné. Výška rostlin je od 60 do 120cm v květu a kvetou od srpna do října, obé v závislosti na sortě a podmínkách.

Japonské sasanky jsou rostlinami podrostu až okraje lesa. Snáší velice dobře stín či polostín i kořenovou konkurenci stromů, při dostatku vody obstojí i na bloudivém až občasném přistínění, zejména A. hupehensis. Některé její typy také bohatě odnožují a je třeba jim vybrat adekvátní místo. Lépe ustojí sušší stanoviště než hybridy A. japonica. Pro dobrý vzrůst a dlouhé kvetení vyžadují humózní, propustnou a živnou zem, čerstvě vlhkou a spíše mírně kyselou. Na zimu uvítají vydatnou přikrývku listím či chvojí, hybridy od A. vitifolia mohou mít problémy s mrazuvzdorností.

Velká inspirativní galerie rostlin

Mezi podzimní květenou v zahradě nemá tato ztepilá pereny konkurenci. Výrazné květy připomínající jiřiny či listopadky není možné přehlédnout a výtečně je lze kombinovat s omějí – Aconitum, zlatobýlem – Solidago, řeťezovkou – Physostegia, rdesnem – Polygonum amplexicaule cvs., bohyškami – Hosta plantaguinea hybridy, pozdními plamenkami – Phlox paniculata cvs., rannějšími hvězdnicemi – Aster dumosus cvs. nebo pochopitelně s celou škálou barevných plodů rozličných keřů, potažmo zapadané v podzimním listu jsou nepřekonatelné.

Letitá popularita přinesla do názvosloví poněkud chaos a kromě botaniků (A. hupehensis var. japonica versus A. japonica var. hupehensis) svou troškou přispěli i zahradníci: „Prince Henry“ a „Prinze Heinrich“ se dá ještě prokouknout, ale totožné jsou například „Mont Rose“ a „Margarete“, „Tourbillon“ nebo „Wirbelwind“ jsou obchodní jména pro „Whirlwind“, „Crispa“ je shodná s „Lady Gilmour“ apod. Hledejte je ovšem pod těmito platnými latinskými názvy:

• Anemone x hybrida „September Charm“ – světle růžový jednoduchý květ, lila fialové líčko
• Anemone x hybrida „Honorine Jobert“ – čistě bílý jednoduchý květ
• Anemone hupehensis var.japonica „Pamina“ – poloplný sytě růžový květ
• Anemone hupehensis var.japonica „Rotkäppchen“ – poloplný sytě růžově červený květ
• Anemone x hybrida „Serenade“ – růžový nepravidelně poloplný květ
• Anemone x hybrida „Whirlwind“ – čistě bílý poloplný květ
• Anemone hupehensis „Praecox“ – jednoduchý růžově purpurový květ , ranný
• Anemone hupehensis „Hadspen Abundance“ – jednoduchý, sytě růžově purpurový květ
• Anemone x hybrida „Lady Gilmour“ – jednoduchý růžový květ, krabatý list
• Anemone x hybrida „Margarete“ – světle růžový poloplný květ

Foto archiv autora

Ondřej Fous