Krásná zahrádka, nenáročná na údržbu. Zdá se vám to jako nesplnitelný sen? Máte malou zahrádku a připadáte si, že je s ní spíše více práce než užitku? Tak právě pro vás je tento příspěvek. Pojďte společně s námi odkrývat odpovědi na otázku, jak se při práci na zahradě nenadřít, ale přitom, aby to na vaší zahrádce nebylo vidět, ba právě naopak.
Vzhledem k tomu, že každá zahrádka vyžaduje individuální přístup, snažila jsem se najít takové nápady, které jsou aplikovatelné pro každou zahrádku. Každý z nich je krokem k tomu, jak si práci na zahrádce ulehčit, ale přitom z ní mít větší radost.
Základem každé zahrádky je bezpochyby trávník. Vzpomínáte, co se nás už nazlobil? Jak se v něm drží plevel a jak dokáže vyrůst za tři týdny dovolené, když je teplo a vytrvale prší? Rada první tedy zní: Zbavte se trávníku.
Trávník nahradíme působivou vydlážděnou plochou, kde si můžeme vyhrát, aby celistvá plocha nepůsobila nudně a šedě, s různě vyskládanými obrazci a ornamenty. Vyhneme se tak pravidelnému sekání, pletí, hnojení a zalévání i případného odstraňování trávy z míst, kde ji považujeme za nežádoucí, jako jsou např. cestičky a obrubníky. A pokud jsme si jisti, že nám zelený koberec bude opravdu chybět, nic nám přeci nebrání, abychom vynechali několik dlaždic a jejich místo osázeli polštářkovými druhy rostlin.
Vhodné jsou např. trávnička, chrustaveček, úrazník, případně drobné jarní cibuloviny, ale i alpinky, rozchodník, nízké zvonky, netřesky a celá řada dalších. Případně můžeme některé dlaždice udělat, tzv. trávníkové, jednoduše tak, že do vynechaného prostoru zasadíme drn z původního trávníku. Abychom zabránili případnému poškozování dlažby či nežádoucímu se rozrůstání rostlin pěstovaných uvnitř dlažby, můžeme je také tam, kde je to možné, pěstovat v květináči. Do mezery v dlažbě prostě zapustíme větší květináč, do kterého rostlinu vysadíme. V každém případě je třeba počítat s tím, že rostliny budou v dlažbě vystaveny většímu horku a suchu než bývá běžné, a proto buď vysazovat suchomilné druhy, nebo rostlinkám občas dopřát zálivku.
Dalším prvkem, který v zahradě nesmí chybět, jsou květiny. Ty dodávají zelenému koutu barvu a vůni a značnou měrou se podílí na celkové atmosféře zahrady. Jak se ale zbavit všudypřítomného plevele a usměrňování agresivnějších druhů rostlin v klasických květinových záhonech? Rada druhá zní: Osázejte květináče.
Několik rozkvetlých osázených květináčů seskupených do skupiny vypadá opravdu úžasně. Další výhodou je, že samostatně vysázené druhy nic neomezuje a neutiskuje, případný plevel lze snáze odstranit. Navíc je květináč, jako nádoba, velmi dekorativní a umožňuje nám si v zahradě opravdu vyhrát. Další výhodou je, že pokud vám např. na jaře odkvetou cibuloviny, můžete nádobu znovu osázet jinými květinami kvetoucími na podzim. Při pěstování rostlin v květináčích je třeba pouze pamatovat na jejich pravidelné hnojení a zálivku. Pokud máme několik květináčů ve skupině, rostliny si navzájem vytvoří vlhčí mikroklima a nejsou na zálivku tak náročné jako solitéry. (Vodu, kterou každá z nich postupně odpařuje z listů, ostatní zachycují.) Na druhé straně bývají zase náchylnější na napadení škůdci. V květináči lze pěstovat prakticky cokoliv, nemusíme se bránit ani pěstování stromků či popínavých rostlin, kterou mohou oživit nevýrazné zdi domu nebo pergolu s posezením.
Pouze jedno upozornění k samotnému sázení: plné květináče jsou těžké na přenášení, proto je nejprve umístíme na místo a až potom osázíme.
Ať už jste se rozhodli pěstovat květiny v nádobách nebo nedáte dopustit na klasické květinové záhony, máme pro vás třetí radu. A ta zní: Pěstujte ty správné rostliny. Jen tak budete mít z vaší zahrádky opravdu radost.
Zahrady a terasy – insipirativní fotogalerie
Zahrádka pro radost (Zdroj: ) Zahrádka pro radost (Zdroj: ) Zahrádka pro radost (Zdroj: )
Využijte nenáročné kvetoucí trvalky, kochejte se jejich barevnou a tvarovou proměnlivostí. Vybírejte spíše druhy s dlouhou dobou květu, nenáročné na péči, které v našich teplotních podmínkách snadno přezimují a které vám nenadělají s uchováváním přes zimu mnoho starostí. Vhodné jsou např. komule, hortenzie, mochnovec, plamének, řebříček, kamzičník, kopretiny, pivoňky i mnoho dalších. Záleží pouze na vašem vkusu. Nevyhýbejte se ani pěstování letniček, z nichž se celá řada sama z roku na rok šíří samovýsevem. Ozkoušenými druhy jsou měsíček, afrikány, hledíky, macešky, z nižších pak šrucha a kosmatec. Pro samovýsev pouze ponecháme po odkvětu semena letniček dozrát a vysypat se na záhon, kde přezimují a napřesrok opět vyklíčí. Tak budeme mít bez práce i další rok krásně rozkvetlý záhon. (Musíme dát pouze pozor na ptáky, aby nám semena ze záhonu nevybrali.)
V nádobách můžeme velice snadno pěstovat nejrůznější aromatické byliny a bylinky. K nejznámějším patří rozmarýna, šalvěj, máta peprná, oregano, levandule a další. Dočkáme se ale i plodů měsíčních jahod. Některé bylinky jsou náročnější na přezimování, ale úplně postačí, pokud je přeneseme s celou nádobou do místnosti, kde při pokojové teplotě zimu běžně přečkají. Ideální rostlinou, kterou můžeme velice snadno pěstovat v nádobě a která má několika stranné využití, je lichořeřišnice. Její pestrobarevné květy nám zkrášlí zahradu a její výhonky a mladé listy můžeme použít i v kuchyni, do salátů.
Pokud si chcete na zahrádce vytvořit na malém prostoru bohatý květinový záhon, Zkuste si vyhrát s různými druhy rostlin s různou výškou. Abychom získali opravdu pestrou paletu barev, tvarů a vůní, měli bychom květiny volit tak, aby nám na záhoně kvetlo vždy několik druhů najednou. Jako malou inspiraci na závěr můžete pro příští rok zkusit vysázet následující kombinaci rostlin. Na okraj záhonu vysázíme nízké aksamitníky a sporýše, do druhé řady pak kopretiny, krásenky, šalvěj, měsíčky a krásnoočko. Atraktivní pozadí pak dotvářejí titonie a drobnokvěté slunečnice.
