reklama

Bylinkový nábytek pro voňavé posezení

Aromatické rostliny mají v zahradní tvorbě opravdu výsostné postavení. Rádi je používáme do květinových záhonů, kde se doplňují s dalšími okrasnými trvalkami, ale také do tematicky laděných bylinkovišť. Pokud to ale ještě nevíte, bylinky se také perfektně hodí pro tvorbu přírodního bylinkového nábytku, jehož kořeny sahají až do rajských středověkých zahrad.

i (Zdroj: archiv redakce)
Bylinkový nábytek pro voňavé posezení

Některé bylinky jsou natolik odolné, že si hravě poradí i s opakovaným mechanickým poškozením. Touto vlastností disponují hlavně nízké druhy mateřídoušek, které při mírném poškození výhonů navíc uvolňují příjemnou vůni. Právě mateřídoušky hrají při tvorbě bylinkového nábytku důležitou roli, protože jsou odolné vůči přísušku a jsou nenáročné na údržbu. Kromě mateřídoušek lze ale využít i další vzrůstnější druhy bylinek, kterými lze doplnit bylinkový stůl, křeslo nebo třeba lehátko.

Kde se bylinkový nábytek vzal

Ve středověkých rajských zahradách byly oblíbené drnové lavičky, které rády využívaly hradní paní. Pro osázení sedací plochy těchto laviček byl využíván hlavně heřmánek, který se rozvoněl při každém dotyku. Navíc nevyžadoval žádnou speciální péči a dobře si poradil i s přímým sluncem.

Typy bylinkového nábytku

Tento přírodní nábytek se hodí do moderní, okrasné i do ryze přírodní či permakulturní zahrady. Někdy jsou bylinky vysazovány do prostoru určeného pro výsadbu rostlin v klasickém dřevěném nábytku. V případě stolu bývá vymezen prostor v jeho středové části, kde je vytvořena zapuštěná výsadbová plocha s odtokovými otvory.

V případě drnových laviček či lehátek je nutné konstrukčně upravit sedací a odpočinkovou plochu, která musí umožňovat nanesení vrstvy pěstebního substrátu, takže je třeba vyrobit nízký lem například z kovové pásoviny nebo cihel, které zabrání splavování substrátu.

Poměrně oblíbeným typem hlavně v případě svažitých zahrad jsou bylinková křesla integrovaná přímo do svahu. Ačkoliv se svažité zahrady mohou zdát pro mnohé účely poměrně komplikované, pro tvorbu integrovaného nábytku se hodí perfektně.

Bylinkový nábytek pro voňavé posezení
Bylinkový nábytek pro voňavé posezení (Zdroj: )
Bylinkový nábytek pro voňavé posezení
Bylinkový nábytek pro voňavé posezení (Zdroj: )
Bylinkový nábytek pro voňavé posezení
Bylinkový nábytek pro voňavé posezení (Zdroj: )

Jak si vyrobit integrované bylinkované křeslo

Výroba tohoto typu bylinkového nábytku je po technické stránce nejjednodušší. Předpokladem úspěchu je ale dobře zvolené místo na pozemku. Upřednostněte slunné stanoviště, na kterém se bude dařit odolným středomořským druhům bylinek a kde také rychle oschne ranní rosa.

Ačkoliv svah přirozeným způsobem odvede přebytečnou dešťovou vodu, bude dobré pod tímto křeslem vytvořit drenážní vrstvu z kamene nebo kusů cihel ve vrstvě alespoň 20 centimetrů. Ve svahu si vytyčte tvar křesla a pomocí rýče vyhlubte vrstvu na drenáž i sedací plochu. Tvar křesla si přizpůsobte podle svých potřeb.

Jakmile budete mít vyhloubenou dostatečně silnou vrstvu zeminy, vytvořte drenáž z kamenů, kterou prosypte ostrohranným štěrkem. Tuto vrstvu překryjte geotextilií, která zamezí splavování částic substrátu do drenáže, která by pak přestala plnit svou funkci. Následně na geotextilii naneste vrstvu dobře propustného substrátu. Ten si můžete buď koupit ve specializovaném obchodě, nebo si ho namíchejte ze zahradní zeminy a křemičitého písku v poměru 2:1. Tento dobře propustný materiál naneste na místo sedáku, případně na opěrky pod ruce. Na zádovou opěrku použijte zeminu s vyšším obsahem jílu, která nebude podléhat splavování. Přeci jenom bude tato část nejstrmější.

Nakonec si naplánujte výsadbu rostlin. Do každé části křesla se hodí trochu odlišný sortiment. Na nejvíce namáhané plochy, tedy oblast sedáku, opěrek zad a rukou použijte druhy odolné vůči mechanickému poškození s nízkým a půdopokryvným charakterem růstu.

S podmínkami si poradí například mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) nebo její příbuzná mateřídouška časná (Thymus praecox). Do horní části nad opěrku zad ale již klidně vysaďte vyšší druhy jako meduňku lékařskou (Melissa officinalis), yzop lékařský (Hyssopus officinalis), mátu peprnou (Mentha piperita) a mnoho dalších bylinek, které využijete a kterým budou vyhovovat stanovištní podmínky.

Péče o bylinkový nábytek

Pokud je bylinkový nábytek dobře založený a je pro výsadbu zvolen správný sortiment, nebude pro vás následné údržba znamenat větší komplikace. Po výsadbě je samozřejmě nutné mladé rostlinky občas zalévat, aby dostatečně zakořenily.

Během léta je pravidelně sklízejte, většina středomořských bylinek při pravidelné sklizni navíc zahušťuje, takže působí kompaktnějším dojmem. Nenáročné bylinky není nutné ani hnojit, nadměrné množství živin by bylo spíše na škodu.

Foto a text: Lucie Peukertová

Publikováno: 18. 5. 2017, Autor: