Černá ředkev je na našem jídelníčku již přes 4 tisíce let nebo možná 6 tisíc let. To už nezjistíme. Jasné ale je, že tato kořenová zelenina je mimořádně zdravá a měli bychom si ji zařadit do jídelníčku.
Účinky černé ředkve potěší hlavně ty, kteří studují anebo u své práce zapojují mozek. Povzbuzuje totiž jeho činnost a navíc dokáže urychlit nervově-svalové reakce. Navíc zvyšuje imunitu, zabraňuje nervovým nemocem. Obsahuje hlavně vitamin C a vápník. Je tedy vhodná pro posílení dobrého stavu zubů a kostí. Unikátní je obsahem silic a éterických olejů. Komplex sloučenin má výrazné antibakteriální, protiplísňové a antivirotické účinky.
Jedná se o jednu z mála zelenin, u nichž byla prokázána léčivá schopnost střev a trávení, za což vděčíme obsažené kyselině pantotenové. Černá ředkev dokáže posílit chuť k jídlu anebo příznivě působit na játra. Zlepšuje peristaltiku střev a tím i trávení. Šťáva z černé ředkve se používá i při onemocnění žlučníku, pomáhá zvyšovat vylučování žluči a obsahuje rovněž hořčík podílející se mj. na tvorbě enzymů.
Funguje i při nachlazení. Na kašel se doporučuje smíchat čerstvou šťávu z ředkve s cukrem nebo s medem a popíjet ji několikrát denně 1 polévkovou lžíci.
Jak je to s pěstováním
Černou ředkev u nás řadíme k zimním odrůdám, i když se vlastně jedná o rostlinu dvouletou. Pro naše účely ji pěstujeme jako jednoletku. Vegetační období těchto rostlin není dlouhé, pouhých 100 až 130 dní. Vzhledem k tomu, že není náročná na teplo, dokáže zvládnout i krátkodobé mrazíky, i když je několik málo stupňů pod nulou.
Pěstování černé ředkve se provádí ze semen, které vyséváme od července do půlky srpna. Pamatujeme na to, že nesnáší přímé hnojení a pro výsev potřebuje dokonale zpracovanou půdu. Výsev provádíme do řádků vzdálených od sebe cca 20 cm. Podle vzrůstnosti jednotlivých odrůd pak v řádku jednotíme na 10 až 15 cm. Podle potřeby jednotíme a okopáváme. Velmi důležitá je také zálivka, která udržuje ředkve ve stavu, kdy nevytvářejí duté bulvičky. Při nedostatku zálivkové vody se to stává.
Abychom se vyhnuli tvorbě pálivých nebo deformovaných plodů, nehnojme chlévskou mrvou, která toto způsobuje. V těžkých půdách ředkve získají drsnou ostrou chuť a ve velmi lehkých písčitých půdách budou bulvy pálivé a tvrdé. Velké a navíc dobře tvarované a chutné bulvy budeme sklízet z dostatečně hluboké kypré půdy s velkým obsahem humusu.
Černá ředkev je plná vitaminů (Zdroj: ) Černá ředkev je plná vitaminů (Zdroj: ) Černá ředkev je plná vitaminů (Zdroj: )
Sklizeň a využití
Doba sklizně černé ředkve přichází v říjnu až listopadu. Ředkev je dobré sklidit ještě před příchodem prvních mrazíků. Pokud očištěné bulvy uskladníme při teplotě okolo 0 °C, vydržet mohou jako čerstvé i půl roku. Potřebují však až 95 % vlhkosti.
Konzumují se nejčastěji oloupané, nastrouhané, v čerstvém stavu a ve formě salátů. Někdo ji doporučuje konzumovat posolenou a nakrájenou na plátky k vínu nebo pivu. Hodí se například do pomazánek s měkkým sýrem a máslem.
