Nejpůvabnější květiny, které lze spatřit na našich zahradách jsou bezesporu růže. Málokteré květiny jsou tak mnohotvárné a nádherné, šíří kolem sebe omamnou vůni a září do okolí tolika rozličnými barvami. Nelze se tedy divit, že jim někteří z jejich milovníků vyhrazují celé záhony ba dokonce celé zahrady. Ti, kteří však na to nemají dostatek prostoru, nemusejí zoufat, neboť krása královny květin – růže, vynikne, i když je budeme pěstovat společně s ostatními květinami.
V průběhu tisícileté historie růží vznikaly jejich nejrůznější formy, čajové, které se honosí jediným květem na stonku, floribundy – mnohokvěté růže, růže popínavé, remontantní, které kvetou několikrát za sezónu a rovněž miniaturní, růže skalkové či půdopokryvné. Podle typu růstu je dělíme na keřové, stromkové a popínavé.
Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu růží na zahradu je říjen až listopad. Na podzim vysazené růželépe rostou a jsou celkově odolnější. Výběr míst by měl být poměrně pečlivý. Růže jsou dlouhověké rostlinya při správném způsobu pěstovánívydrží na jednom místě i desítky let. Při výsadbě tedy věnujte náležitou pozornost výběru druhu, vhodnému stanovišti i správné výsadbě. Půdní podmínky právě ve vaší zahradě totiž nemusí vyhovovat všem druhům růží.
V případě, že plánujete do budoucna pokrýt růžemi méně vzhlednou zeď anebo pergolu, případně z růží vytvořit kvetoucí předěl v zahradě, bude nejvhodnější pořídit si některé z odolných druhů popínavých růží. Za všechny jmenujme alespoň: Altissimo- hojně kvetoucí odrůda s rudým květem, New Dawn- proti nemocem velmi odolná odrůda, Seagull – bíle kvetoucí odrůda vhodní pro loubí a pergoly. Anebo máte na zahradě starý odumírající ovocný strom, který už neplodí a nemáte sílu se ho zbavit a dřít se s jeho vykučováním (dobývání pařezů ze země)? Vysaďte k němu popínavé růže, za pár let budete mít dokonalou, efektně vypadají růžovou zahradní dekoraci.
Na obrubnících, velkých záhonechnebo jako solitéry se zcela jistě uplatní keřové růže. Sazenice keřových růží by měly mít minimálně tři silné a dobře vyvinuté výhony. Přesto, že se obvykle spíše prodávají kontejnerované než prostokořenné, bude lepší postavit je na několik hodin před výsadbou do kbelíku s vodou. Mezitím si můžete připravit půdu na slunném místě, dobře ji propracovat, vyhnojit, ale předtím ještě důkladně zbavit veškerých plevelných rostlin.
Průměrná vzdálenost, kterou je třeba při výsadbě dodržovat mezi keřovými růžemi je 50 cm, zatímco mezi stromkovými růžemi je to až 1 metr. Pnoucí a vzrůstné sadové růžeby měly mít mezi sebou rozestup až 2 metry. Pak je třeba vyhloubit dostatečně velkou jámu a na její dno nasypat vyzrálý kompost, kořeny sazenice na něj pěkně rozložit a následně zasypat zeminou tak, že kořenový krček bude asi 2 až 3 cm pod povrchem půdy. Potom růži důkladně zalijte.
V našem zeměpisném pásmu je potřeba počítat s tím, že růže s výjimkou odolných sadových a pnoucích růží budou přes zimu potřebovat chránit před silnými mrazy. Kořenový krček tedy přihrňte na zimu zeminou a pak volně překryjte chvojím. Zimní přikrývku pak můžete odstranit v průběhu dubna, nejlépe za podmračného počasí.
