Ekologické zahrady se skloňují ve všech pádech. Kromě jedlého lesa, bylinkových a zeleninových záhonů jsou pro tento styl typické také specifické travní porosty, které se obejdou bez zálivky, hnojiv i postřiků. Pokud vám není cizí tento přírodní přístup, můžete si založit jedlý trávník, ve kterém porostou léčivé bylinky. Ty nejen že zvyšují odolnost trávníku vůči vnějším vlivům, ale stejně tak mohou doplnit i váš jídelníček.
Jedlý trávník lze považovat také za bylinný, protože jedlými rostlinami v trávníku bývají nejčastěji léčivé druhy vytrvalých rostlin. S jedlým trávníkem nemá ten okrasný, udržovaný syntetickými hnojivy a postřiky, nic společného.
Okrasný trávník, který známe z většiny okrasných zahrad, se skládá pouze z kulturních druhů trav a je udržovaný v bezplevelném stavu. Za plevel v tomto případě totiž považujeme nekulturní druhy trav a další dvouděložné rostliny, mezi které patří právě i bylinky, které jinak najdete v květnatém trávníku nebo na louce. Mezi okrasným a jedlým trávníkem není rozdíl pouze ve způsobu péče, ale také v jejich odolnosti.
Dvouděložné rostliny totiž výrazně zvyšují odolnost trávníku vůči sešlapu a suchu, zatímco okrasný trávník potřebuje doslova hýčkat. Jeho styčnými body jsou hnojiva, postřiky proti plevelům, které likvidují konkurenci v porostu bojující nejen o světlo a vodu, ale také o prostor a živiny, a nízká seč. Jakmile některý bod údržby selže, během chvíle se to ukáže na stavu trávníku. Květnatý nebo jedlý trávník nepotřebuje prakticky nic z výše zmíněných oblastí údržby. Seč se sice provádí, ale rozhodně ne každý týden. U květnatých luk sečeme porost dvakrát ročně. Jedlé trávníky bývají udržovány nižší, aby byly více pochozí, sečou se ovšem pouze tehdy, když více přerostou.
Péče o jedlý trávník
Jak již bylo naznačeno, jedlý trávník je skvělou variantou pro líné zahradníky. Nepotřebuje téměř nic, co jeho okrasný příbuzný. Rozhodně zde neprovádějte ani vertikutaci. Ta snižuje druhovou diverzitu, což je v tomto případě absolutně nežádoucí.
Pokud řešíte, jak do trávníku dostat své oblíbené druhy bylinek, pak máte několik možností. Buď do něj můžete dosadit již vzrostlé předpěstované sazenice bylinek, nebo zkuste místa v trávníku narušit vertiktačními hráběmi a provést dosev. Tento způsob je ovšem často neúspěšný. Nesnažte se nic uspěchat, do trávníku se během let nastěhují různé druhy bylin z okolí.
Jedlý trávník a jak na něj (Zdroj: ) Jedlý trávník a jak na něj (Zdroj: ) Jedlý trávník a jak na něj (Zdroj: )
Běžné druhy bylin z jedlého trávníku
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – druh běžný v sušších květnatých loukách, používá se ve formě nálevu, koupelí a obkladů
řebříček obecný (Achillea millefolium) – druh suchých strání a květnatých luk, kvetoucí nať silně hořké chuti má dezinfekční účinky
kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris) – kvetoucí nať pomáhá při různých ženských obtížích
sedmikráska obecná (Bellis perennis) – bylinka pro široké léčebné využití, pomáhá při žaludečních obtížích, je močopudná, má skvělé čistící účinky, které se využívají třeba před redukční dietou, sušené květy mají příjemnou květinovou vůni. Květy se používají do zeleninových salátů nebo jako ozdoba polévek či sladkých dezertů. Je to jedna z nejvšestrannějších bylinek jedlého trávníku, navíc se dá sklízet prakticky během celého roku, pokud příliš nemrzne nebo trávník nepokrývá sněhová pokrývka.
pýr plazivý (Elytrigia repens) – výběžkatý druh trávy, léčivé látky jsou obsaženy hlavně v podzemních výběžcích, v menším množství pak v celé kvetoucí nati, pýr se užívá ve formě nálevu nebo jako alkoholová tinktura
popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) – kvetoucí nať pomáhá při kašli a příznivě působí na trávicí soustavu, užití nejčastěji ve formě alkoholové tinktury nebo v nálevu s dalšími bylinami
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) – druh suchých luk a strání, po užití nálevu by se nemělo několik hodin chodit na slunce, tato bylinka interaguje s léčivy, proto je její užití třeba konzultovat s lékařem, zlepšuje náladu
hluchavka bílá (Lamium album) – druh běžně používaný na ženské obtíže, léčí menstruační potíže, posiluje dělohu, u mužů příznivě ovlivňuje prostatu, nálev se používá také při nespavosti, bílé květy mají díky nektaru sladkou chuť kvůli obsahu cukrů, skvěle ozdobí a dochutí sladké dezerty
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – mladé listy se využívají při léčbě kašle, léčí rány a popáleniny, má výborné čistící účinky, v nálevech se často kombinuje s květem sedmikrásky a kořenem pampelišky. Z listů si můžete vyrobit léčivý sirup metodou za studena.
violka vonná (Viola odorata) – tuto vonnou květinu máme v oblibě hlavně kvůli tomu, že se z květů dají vyrobit skvělé bonbony, stačí je jen potřít vodou s cukrem a nakonec je ještě v cukru obalit. Dále pak poslouží jako součást zeleninových salátů a jako ozdoba sladkých moučníků.
pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) – kořen má silné čistící účinky, snižuje krevní tlak, povzbuzuje organismus, listy se přidávají do zeleninových salátů, ale je třeba je sklízet po rozvinutí, kdy jsou ještě lesklé, jedině v té době nejsou hořké. Listovou růžici lze bělit přiklopením misky na dva až tři dny, ne déle, protože listy snadno zahnívají.
mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) – kvetoucí nať se používá jako koření v kuchyni, ale má i antiseptické a protizánětlivé účinky, které se využívají při léčbě zánětů a kašle, působí pozitivně na trávení, navozuje příjemný spánek. Kvetoucí nať se dává do polštářků na dobré spaní. Mateřídouška poslouží na výrobu bylinných sirupů, ale v menším množství doplní i zeleninový salát, jen ji je třeba nadrobno nasekat.
prvosenka jarní (Primula veris) – květy mají na jaře v oblibě hlavně včely, protože se jedná o jeden z prvních zdrojů jejich potravy. Květy lze přidat do zeleninových salátů nebo jako ozdobu na dorty a moučníky.
