V naší přírodě roste spousta zajímavých bylin, které časem upadly v zapomnění. U mnoha z nich jsou ale věky ověřené léčivé účinky tak významné, že se k nim rádi opět vracíme. Mařinka vonná neboli svízel vonný je jednou z takových bylin. Můžeme ji nasbírat ve volné přírodě, nebo vysadit na zahradě a pak ji využívat, a to hned několika zajímavými způsoby.
Opomíjená něžná mařinka
Krásná jména pro krásnou bylinku
V historii vlivem častého používání nejen v kuchyni, ale i v léčbě nespavosti nebo pro své uklidňující účinky získala tato bylinka mnohé názvy. Můžete se tak setkat s několika lidovými výrazy, jako je například marulka, mařenka, božec, májovka či voňavka.
Vzhledem k jejímu rozšíření v Americe a v Asii dostala mařinka také mnoho cizojazyčných jmen. I ta jsou neméně zajímavá stejně jako ta česká lidová: petit mugue, reine des bois, wild baby’s breath, také waldmeister nebo master of the woods. Oficiální dřívější latinský název zní Asperula odorata, dnešní používanější název je Galium odoratum.
Jak pěstovat mařinku na zahradě
V přírodě se mařinka množí samovýsevem. Na zahradě se dá pěstovat také, ideálně ze zakořeněných lodyh. Jakmile jich budete mít dostatek, vysaďte je na záhon. Dodržujte vzdálenost 20–30 cm od sebe. Záhon by měl být v lehčím polostínu a mít vlhčí humózní půdu. Pak bude mařinka pěstována na takovém místě, jako jsou místa jejího přirozeného výskytu.
Mařinku však můžete pěstovat i v nádobách. Ty by měly být prostorné a postavené pod vyššími keři, které jim budou vytvářet polostín. Pokud je mařinka zasažena přílišným teplem a suchem, začnou jí obvykle žloutnout listy. Jestliže tento nešvar postihne i vaše rostliny, jednoduše je sestřihněte, ony velmi rychle obrazí.
Která část se využívá
Z mařinky využíváme hlavně nať. Ta se sbírá na konci jara, ideálně na přelomu května a června. Sběr mařinky je doporučován kolem poledne a její sušení by mělo probíhat co nejrychleji. Jen tak si zachová stejnou barvu i lesk, jako má v čerstvém stavu. Nejlepší je sušit ji při teplotách do 35 °C a na sítech. Usušená se má skladovat na temném místě, ideálně v hnědých lékovkách, kam se nedostane moc světla.
TIP redakce! Mařinka se rozvoní, až když zavadne, čerstvá nijak zajímavou ani výraznou vůni nemá. Sušenou ji můžete využít podobně jako levanduli k ovonění prádla ve skříních.
Kromě již zmíněného uklidňujícího účinku, kdy je nejlepší užívat mařinku ve formě čajů, můžete podle MUDr. Zbyňka Mlčocha spoléhat na mařinku také při nespavosti, stresu a křečích. Mařinka obsahuje kumarin, ten má nahořklou chuť a voní po senu. Ovlivňuje srážlivost krve, a tak jej využívají lidé pro léčbu hemoroidů, křečových žil a trombóz. Užívat jej je možné po dobu maximálně 3 až 4 týdnů, aby se člověk vyhnut závratím zvracení, nespavosti a ve zvlášť závažných případech i ztrátě vědomí nebo poškození jater.
Kam s mařinkou v kuchyni
Mařinka se dříve přidávala do mnoha nápojů, zvláště do vín, šampaňského, do piva a dokonce i do koňaku. V kuchyni ji můžete využít i k přípravě zajímavě vypadajícího a neobvykle chutnajícího mařinkového želé. Výjimkou nejsou ani ovocné saláty, kam se mařinka skvěle hodí pro svou osvěžující vůni a chuť. Výhonky mařinky jsou často také součástí čajových směsí, kterým přidávají na vůni.
Tak jako u všech bylin je to i s mařinkou. Nic se nemá přehánět, neboť kumarin ve větším množství způsobuje nejen bolesti hlavy.
