Zahrada v žádném případě není jen místo vhodné pro pěstování rostlin. Je to zároveň i životní prostor pro mnoho zvířat. Opeřených hostů je v našich zahradách poměrně dost, ale chceme-li je přilákat do svých zahrad častěji a na delší dobu, měli bychom své zahrady trochu přizpůsobit jejich požadavkům. Co tedy udělat pro to, aby se naše zahrada stala ptačím rájem?
Vzhled zahradya jejího okolí je velmi často rozhodujícím faktorem pro ptáky, zda zůstat, či letět dál. Myslete tedy na to, že pokud vaše zahrada má pouze perfektně střižený anglickýtrávník, asi mnoho ptačího osazenstva mít nebude.
Rozlehlá trvalková zahrada může být stejně dobrým útočištěm pro ptactvo, jako například okrasná zahrada s vysokým podílem jehličnanů. Jen každá z nich uvítá ráda jiný druh ptactva. Také roztroušené sady mohou poskytnout mnoha opeřencům potravu i příhodná místa pro hnízdění. Stejně tak i zahrada, kde se tyčí odumřelý strom najde své příznivce mezi ptačími druhy.
Kosení v roztroušených sadech by se mělo provádět až v druhé polovině července, jelikož jen tak nedojde k rušení a ohrožení ptákůhnízdících v trávě. Pěnice černohlavá či kos černý, snad nejznámější zahradní pták, patří naopak k druhům, které hnízdí v keřích. Tudíž pro takové bude zahrada s velkým množstvím keřůa menších hustších stromů doslova učiněným rájem. Ptácizde naleznou dostatek potravy, stejně tak jako materiálu na stavbu hnízda. Slavík obecný si staví své hnízdo na zemi, ale přesto velmi rád využije právě ochranu hustých keřů, aby si pod nimi vystavěl své hnízdo v dokonalém bezpečí.
Mnohem větší štěstí na druhovou pestrost ptactva budete mít, pokud vaše zahrada hraničí přímo s velkým lesem. Zavítat tak k vám mohou datlové, budníčci a šoupálci. Naopak zahrada, jež se nachází v tiché a klidné krajině, mezi rozlehlými poli anebo loukami, ta jistě přiláká ťuhýky, kteří usedají na laťky plotůa větve v jejich okolí. Rád tak pohodlně pozoruje svou kořist a vy zase můžete pozorovat jej. Dokonce nezaváhá ani tehdy, pokud se mu jako kořist naskytne malý hlodavec.
Typickým ptákem krajin polí a luk je také čejka chocholatá. Například rehek domácí patří do té skupiny ptáků, kteří nemají svá stanoviště příliš vzdálená od svých hnízdních území. Holubi, vlaštovky anebo čápi jsou zase obvyklými obyvateli míst, kde přímo hraničí zahradys obytnými plochami. Hnízda si budují na komínech anebo pod střechami budov. V zahradách uprostřed vesnic i měst se můžeme také často setkat s hnízdícím konipasem horským.
Nedílnou součástí zahrady, kterou ke krmení či hnízdění ptáčkům propůjčujeme, by měly být i vodní plochy. Pokud však na své zahradě žádnou vodu nemáme, nezapomeňme pro opeřence pořídit pítka a menší koupací nádrže. V horkých letních dnech v nich najdou osvěžení třeba špačci nebo vrabci. Vodu tam však nezapomeňte pravidelně doplňovat.
Myslete tedy na to, že i my zahradníci a zahrádkáři můžeme vzít ptáky pod své ochranná křídla a chránit jejich teritoria a hnízdní místa. Odstraňování hnízd je navíc protizákonné. A takový kos, ten si s tímto problémem poradí po svém: pokud mu jeho hnízdo někdo odstraní, okamžitě si na témže místě začne stavět hnízdo znovu. A navíc si může k hnízdění vybrat třeba váš balkon s nějakou hezkou letničkounebo muškátem.
