Mnozí zahrádkáři si neumí péči o zahradu bez syntetických hnojiv už ani představit, ale přesto je načase se zamyslet, zda to nejde dělat i trochu jinak. Nebezpečí rozhodně nespočívá v občasném a opatrném použití těchto hnojiv, problémem je jejich nadměrné a často také nevhodné využívání. Důsledky těchto chyb se promítnou především do kvality půdy. Pojďme se společně podívat na to, jak s hnojivy hospodařit efektivně a kdy je lepší se jim úplně vyhnout.
Půdu na vlastní zahradě bychom si měli opravdu hýčkat, protože se na ní náš přístup poměrně rychle zobrazí. Při nevhodné péči půda strádá a jen tak něco v ní nevypěstujete. Mnozí zahrádkáři zastávají názor, že fungování půdy závisí na dodávání živin, jenže tato problematika je mnohem složitější.
Půdu chápeme jako složitý systém, který se skládá z organické i anorganické složky. Tou organickou rozumíme zbytky rostlin i živočišných těl, je to tedy hmota, která se vlivem půdních mikroorganismů rozkládá na sloučeniny přijatelné pro rostliny. Tou anorganickou složkou pak jsou horniny a minerály, které se už tak snadno nerozloží, ale podléhají postupné erozi vlivem vnějších vlivů. Aby tedy půda fungovala podle našich představ, měli bychom do ní kromě organické složky dodávat také minerály.
My se ovšem v tomto příspěvku budeme zabývat hnojivy, která se nabízejí jako první pomoc při péči o toto zlato zahrady. V prvním díle seriálu se zaměříme na hnojiva syntetická, která v posledních letech představují poměrně dynamicky se rozvíjející komoditu, jež slibuje maximální prospěch pro zahradu, ale jak se mohou zdát na první pohled jako perfektní pomocník, mohou fungovat také úplně opačně.
Na trhu jsou dostupná hnojiva různých cenových kategorií a různí dodavatelé a výrobci mají své know-how, jak hnojiva vylepšují. Většina z nich se skládá ze základního poměru živin N-P-K (dusík, fosfor, draslík), ale bývají k nim v různých poměrech dodávány i další prvky jako třeba vápník či draslík. Výrobce poměry jednotlivých živin mění v závislosti na cílené skupině rostlin. Je tedy jasné, že se budou výrazně lišit hnojiva pro vřesovištní rostliny, pro konifery nebo pro hnojení jahod či zeleninových záhonů.
Syntetická hnojiva dále rozlišujeme podle jejich povahy na tekutá, granulovaná nebo dokonce prášková. Tekutá hnojiva jsou k dispozici většinou v hobby kategorii, profesionální typy jsou spíše nabízeny ve formě granulátů.
Aby toho nebylo ale málo, v případě granulátů si můžete vybrat mezi hnojivy rychle rozpustnými, tedy krátkodobě působícími, a hnojivy dlouhodobě rozpustnými, která působí i několik měsíců. Tyto dvě kategorie se liší povrchovou úpravou granulí a také cenou. Pomalu rozpustná hnojiva jsou mnohdy až několikanásobně cenově náročná, ale díky úpravě granulí, které jsou potaženy vrstvou pomalu rozpustného materiálu, umožňují pozvolné dávkování.
Z hlediska efektivity jsou tato hnojiva mnohem kvalitnější. Nejen že se pro určité skupiny rostlin hodí mnohem více než jejich rychle rozpustná varianta, ale díky pozvolnému přísunu živin nehrozí popálení porostu, což bývá častý problém při hnojení okrasného trávníku. S pozvolným uvolňováním živin se pojí také snížené riziko vyplavení těchto látek do podzemní vody, kterou by tak znečišťovaly a znehodnocovaly.
Seriál Péče o půdu – použití syntetických hnojiv (Zdroj: ) Seriál Péče o půdu – použití syntetických hnojiv (Zdroj: Lucie Peukertová) Seriál Péče o půdu – použití syntetických hnojiv (Zdroj: ) Seriál Péče o půdu – použití syntetických hnojiv (Zdroj: Lucie Peukertová)
Výhody hnojiv
Syntetická hnojiva obsahují živiny v koncentrovaném množství, proto bude takového hnojiva na pohnojení zahrady potřeba mnohem méně ve srovnání s hnojivy organickými, jakými je kompost nebo hnůj. Jejich aplikace je mnohem rychlejší, hnojivo navíc seženete v každém zahradnictví nebo obchodem se zahrádkářskými potřebami. Efekt je prakticky okamžitý, výsadbu stačí jen zalít vodou, aby se minerály dostaly ke kořenům. Ačkoli tyto výhody mohou předčít negativa spojená se syntetickými hnojivy, je třeba brát důsledky dlouhodobého užívání hnojiv v úvahu. Pojďme se tedy na ně podívat.
Nevýhody hnojiv
Syntetická hnojiva rozhodně nelze považovat pouze za přínos. Jejich občasné použití samozřejmě půdu nijak neohrozí, ale problémem bývá to, že jen málokterý zahrádkář najde správnou míru jejich použití. Hnojiva syntetické povahy se v reálné situaci většinou dávkují nadměrně, což vede k postupné degradaci půdy.
Ta se postupně zasoluje, na jejím povrchu se vytvoří pro vodu a vzduch neprostupný škraloup. Půda postupně ztrácí drobtovitou strukturu a slévá se. Pokud bychom nezareagovali ani na tyto důsledky, postupně by z ní zmizel veškerý život. Špatným příkladem je zemědělská půda, která trpí vodní a větrnou erozí, takže se z ní postupně stává poušť. Určitě nikdo nechce, aby i jeho zahrada postupem času dopadla takto, takže je potřeba najít tu správnou míru použití hnojiv.
Další nevýhodou syntetických hnojiv je absence organické hmoty, která je důležitá pro fungování půdního systému jako takového. Existují i hnojiva doplněná touto složkou, ale jejich cena mnohé zahrádkáře rychle odradí.
Občasné použití syntetických hnojiv určitě neuškodí, zkuste ale své zahradě dopřávat i hnojiva organická, především tedy v zahradě užitkové. Stejně tak bychom neměli zapomínat ani na přídavek minerální složky v podobě minerálního prachu.
V případě okrasného trávníku se při hnojení bohužel musíme spoléhat pouze na hnojiva syntetická, ano okrasný trávník jen těžko pohnojíme kompostem, abychom dosáhli vyrovnaného výsledku. V tomto případě lze doporučit spíše použití hnojiv pomalu rozpustných a jejich aplikaci co nejvíce omezit na jednu nebo dvě aplikace během sezony.
