České pojmenování zhorakvět vlastně odráží skutečnost, že květenství vykvétají nejdříve na vrcholu, což je u květin velmi neobvyklé. Původ vědeckého jména Liatris není známý. To však není potřeba k tomu, aby se tato nezvykle kvetoucí půvabná rostlina, dostala mezi ty oblíbené, pěstované v našich zahradách.
Asi 35 druhů šuškardy roste v Kanadě a ve Spojených státech na prériích a ve světlých lesích. V zahradách je však nejpěstovanějším druhem Liatris spicata.
Ti, kdo mají rádi svou zahradu pestrou se zastoupením nejrůznějších barev a jejich odstínů, jistě uvítají na své zahradě šuškardu klasnatou (Laris spicata), která na sebe upoutá pozornost svým růžovým klasovitým květenstvím, které ukončuje vysoký olistěný stonek. Květy mohou být taktéž fialové nebo i bílé. Růžová barva je však nejefektnější. Rozkvétají v červenci až září.
Rostlina je dobře mrazuvzdorná, může zůstat trvale na stanovišti v zahradě. Hlízovité oddenky se vysazují na podzim do hloubky asi 10 cm a 40 cm od sebe. Zavděčíme se jim dobře propustnou půdou, aby nedocházelo k hnití hlíz v zimním období. Hlízy jsou však oblíbenou potravou hrabošů. Proto je možné, je na zimu vyndat z půdy a uschovat v rašelině v chladné místnosti.
Jednotlivé odrůdy se mohou množit pouze vegetativně dělením.
Výsev je také možný, ale získané rostliny nebudou mít stejný vzhled jako mateřská rostlina.
Šuškardy jsou nejčastěji vysazovány do trvalkových záhonů a skupin keřů. Velkého efektu dosáhnete jejich kombinací se suchomilnými druhy. Výborně se hodí taktéž k řezu.
