Zahradní a krajinná architektura, tak jak ji dnes známe, je vlastně obor znalostí zahrnujících několik profesí. Splývá s ostatními oblastmi architektury, s uměním, využívá znalostí techniky a dalších vědeckých disciplín. Dříve byli zahradní architekti považováni za opravdové mistry svého oboru. Měli potřebné znalosti a hluboké estetické cítění a taktéž velkou dávku fantazie, proto až dodnes na nás působí jejich díla přímo uchvacujícím dojmem.
Naše doba však více než kterákoli jiná v historiitohoto oboru, musí pracovat převážně s ekologickou stránkou věci a pečovat tedy o životní prostředí. Vlivem zhoršení současného životního prostředí bohužel dochází k tomu, že je již pro naše generace velmi omezen i výběr vhodných rostlinných materiálů a tomu je třeba podřídit naše záměry a představy. Aktivním přístupem k životnímu prostředí můžeme s poměrně malými náklady mnohé zlepšit a to v krátké době. Tím spíše toto platí o zeleni soukromé, která nás každodenně obklopuje.
Základ každé krásné zahrady by měly tvořit především vhodně vybrané, zvolené a uspořádané přírodní prvky. K tomu, aby byla zahrada krásná a proměnlivá v čase a prostoru, je nutné uspořádat jednotlivé prvky zahradní architektury citlivě a s cílevědomým záměrem. Dnes vytváříme stavební a zahradní architekturu tak aby vytvářela jednolitý celek.
Kulturně společenská funkce zahrady spočívá v její obytné hodnotě, estetické a výtvarné působnosti. Předpoklad skutečného odpočinku na zahradě je intimita a pohodlí. Proto si vytváříme jistou optickou izolovanost na svých zahradách za pomocí stromů, keřů a popínavých rostlin. Obytnou hodnotu zahrady zvyšuje funkční a pohledové spojení obytných prostor a příslušné části zahrady.
S obytnou zónou souvisí vhodné řešení odpočinkových ploch, krytých i nekrytých, také volba vhodného zahradního nábytku, vyhovující rekreační plochy, vodní plochy a také prostor určený pro děti a jejich hry. I instalace zahradního krbu či ohniště může prodloužit využití zahrady v pozdním podzimu anebo umožnit již brzy na jaře pobyt na zahradě.
Prostor zahrady, která má vypadat přirozeně, musí být členěn logicky a jednotlivé prvky zahradní architektury citlivě a s cílevědomým záměrem. Vyváženost je nezbytným estetickým předpokladem. V malých zahradách je však využití zákonitostí harmonie a kontrastu velmi složité.
Využitím účinku světla a stínu lze také umocnit dojem z úpravy zahrady, stejně tak dobře jako střídáním barev. Velmi důležité jsou dojmy, které v nás dokážou vyvolat okrasné rostliny vysazenév našich zahradách. V našich zahradách bychom také neměli zapomínat na vytvoření podmínek pro hnízdění ptactva.
