Převážně jde o stromy a keře, které jsou obvykle velmi soupeřivé. Avšak prozíravý výběr pozitivně působících rostlin může významně vylepšit úrodu přivábením opylovačů a predátorů. Některé tyto pomocné rostliny dokonce dokážou zvýšit vitalitu a odolnost ovocných plodin vůči chorobám.
Většina ovocných plodin má užitek z přítomnosti česnekových rostlin, kopřivy dvoudomé a lichořeřišnice. Taktéž jim jako dobří sousedé mohou posloužit vratič obecný, pelyněk brotan a křen selský. Ve formě postřiku je velmi užitečný ke stimulování květů ovocných stromů kozlík lékařský. Tyto postřiky se aplikují obvykle na jaře. Pokud budeme v sadu obnovovat trávník, bude dobré smíchat semena travin se semeny vojtěšky, jetele a dalších luštěnin.
Například ostružiny lze využít jako obětní plodinu, když zraje hroznové víno. Ostružinám prospívá přítomnost vratiče obecného a kopřivy dvoudomé.
V blízkosti švestek bychom neměli nechávat žádné sasanky. Jsou totiž náchylné na stejné plísňové choroby.
Malinytrochu lépe prospívají, pokud pod nimi roste vratič, česnek anebo aksamitníky. U brambor však mohou vyvolat hnilobu. Fíkům se nedaří v blízkosti routy vonné.
Listy ořešáku černého omezují růst okolních rostlin, zejména brambor, rajčat, jablek a ostružin.
Traduje se, že kousky stonků rebarbory přidané do jamky při sázení pozitivně regulují zamoření nádorovitosti kořenů košťálovin a květilek na brukvovitých rostlinách. A také myši mají velký odpor k výtažku z kořene rebarbory.
Angrešt má užitek z podsady mokřadky Douglasovy nebo ptačince prostředního. Prospívá mu přítomnost rajčat. Bob obecný odpuzuje housenky pilatky rybízové.
Neplodnost hroznového vína způsobuje pryšec chvojka. Vinná réva také nemá ráda vavřín, ředkvičky a hlávkové zelí. A totéž platí i o křenu selském. Réva se tradičně šplhá po jilmu nebo moruších, má prospěch i z blízkosti ostružin, yzopua hořčice.
Jablka mají užitek z fialek a méně trpí strupovitostí, pokud jsou pod nimi pěstovány česnekovité rostliny, především pažitka. Pokud poblíž roste i dračík, účinně tak odpuzuje pilatku jablečnou, lichořeřišnice zase odrazuje vlnatku krvavou. Jakmile jablka již dozrávají, vylučují plynný etylén, jenž negativně ovlivňuje rostliny v okolí.
Obzvláště negativně působí na brambory, které jsou pak náchylnější k plísni bramborové. Jahody dobře rostou ve spodním patře meruněk a malin, i když ne přímo pod nimi. Naopak jitrocel není vhodným přítelem jahod, jelikož často poskytuje úkryt mšicím. Jahody přímo zbožňují mulč z borovicového jehličí. Avšak je nutné se vyhnout při mulčování jahod slámě z ovsa setého, protože může způsobovat hnilobu kořenů.
Je tedy patrné, že rostliny si mohou být při vzájemném správném sesazení velmi užitečné. Pokud budeme schopni toho využit v našich sadech a zahradách, prospějeme našim rostlinám i my.
