Japonské zahrady staví na obrazech z přírody. Rostliny jsou zde udržovány obvykle v okrouhlém tvaru. V japonské zahradě nemá chybět vodní prvek a všechno se zde vzájemně prolíná v kouzelné harmonii. Pohled na dokonale vytvarovanou zeleň uklidňuje oči i mysl.
Zahrada říše vycházejícího slunce je protknuta pečlivě vytvořenými stezkami. Nic tu nepřebývá a nic neschází. Zarostlé kameny u jezírka vytvářejí miniaturní krajinu. Na jaře, když rozkvetou azalky, to je v zahradě snad nejkrásněji. Zelené tony různých rostlin vyzývají k meditaci. V létě zahrada působí svou ušlechtilou formou. Nesmějí chybět ani japonské javory, které dodají zahradě to pravé kouzlo zase na podzim. V zimě v japonské zahradě nejvíce vynikají bizarně tvarované dřeviny pokryté sněhem.
Uctívání stromů je v Japonsku součástí tradičního náboženství. Stromy zde symbolizují život ,růst a hrdost. Na jaře kvetoucí sakury jsou toho jistým důkazem. Borovice tvarované jako bonsaje, smrky kuželovitých tvarů a neodmyslitelné bambusy, to vše a ještě mnohem víc pomáhá dotvářet kouzlo tiché japonské zahrady. Ticho je zde narušováno pouze bubláním potůčku anebo jiného vodního prvku. Voda se zde plynule zapojuje do obrazu zahrady. Dokonale symbolizuje pročištění mysli.
Stříhané azalky a magnolie vytvářejí dojem kopcovité krajiny, dokonalý trávník podtrhuje dokonalost zahrady samotné. Tvar japonského pierisu dopomůže k napodobení říčních peřejí. Magnolie v době květu dramatizuje celkový pohled na zahradu. Její opadávající plátky květů symbolicky dekorují trávník i vodní hladinu. Později v nižších patrech japonské zahrady nakvétající hortenzie vytvářejí další z barevných dominant.
Vodní plocha orámovaná šedou břidlicí mění svůj vzhled, jakmile se po kamenech začíná rozrůstat mech a za kameny vykukovat narůstající kapradí. Koncepce zahrady velí k zakomponování odpočinkové terasy. Bambusový paraván dělí plochy k rozjímání od ostatních částí zahrady. Teprve na podzim, kdy se zabarvuje listí stromů, přichází na zahradu vlastně jakoby druhé kvetení. Vodní plochu dekorují pouze květy několika leknínů. Květiny se zde nepředcházejí v bujném růstu, ale vytvářejí dominanty v jednotlivých trsech anebo solitérách.
Okrasné trávy propojují výšková patra zahrady a se závanem větříku nechávají volně pohupovat svými stébly. Jemnost jejich květů nahrává celkové klidné atmosféře zahrady. Kdo nechce být nikým a ničím rušen, má zde jedinečnou šanci.
Ideálním výchozím bodem k prohlídce celé japonské zahrady je terasa u domku, odkud se dá přehlédnout celá zahrada. Smaragdově zelená barva v mnoha odstínech je tím správným uklidňujícím prvkem. Kde jinde hledat klid, harmonii a odpočinek než v japonské zahradě. Stačí se třeba jen na chvíli zasnít, zavřít oči a tu nádheru si představit.
Více inspirace naleznete v článku: Jezírko v japonské zahradě a Magická síla japonské zahrady.
Zuzana Bohdalová
Publikováno: 19. 6. 2012, Autor:
