Již antičtí milovníci rostlin dbali na kvalitní zálivkové vody. Nejlepší pro zálivku rostlin je dnes, stejně jako dříve, voda dešťová. Voda ze studny bývala tvrdá a nečistá. Tvrdá, tedy s vysokým obsahem vápníku, je na mnoha místech i voda z vodovodu. A proto ji k zalévání používejte pouze u oleandrů a některých jiných rostlin, které milují vápník.
V létě nikdy nezalévejte přes den, prudké slunce totiž vytvoří na půdě škodlivou krustu a velká část vody se vypaří. Rostliny také nesmějí utrpět teplotní šok, což znamená, že ve velkém parnu na ně nesmí přijít třeba velmi chladná studniční voda, která nebyla odstátá. Vodu napumpujte nejdříve do kádě, staré vany anebo do sudu na dešťovou vodu.
Rostlinstvu prospívá zalévání dešťovou vodou, dešťová voda je totiž měkká – tedy neobsahuje přemíru solí minerálních látek, proto nedochází k zasolování půdy. Také neobsahuje chlor, který rostlinám neprospívá. Pitná voda stojí příliš mnoho peněz i úsilí na to, abychom s ní zalévali. Některé rostliny se pitnou vodou nemají zalévat vůbec: rododendrony, azalky a kanadské borůvky. Ideální je pak, zalévat s ní, jakmile dosáhne teploty okolního prostředí.
Plodová zelenina je na vodu velmi náročná. Jsou však mezi různými druhy odlišnosti v zálivce, které je potřeba respektovat. Okurkyzaléváme přednostně odraženou vodou, jinak mohou zhořknout. Okurky a papriky zalévámepravidelně menšími dávkami vody, oba druhy mají přirozeně slabší kořenový systém a nedovedou si proto obstarat vodu z větší hloubky. Rajčata zaléváme méně často větší dávkou vody – silné kořeny tak donutíme růst do větší hloubky.
Nejběžnější a velmi rozšířený typ zálivky je dešťovou vodou. Ale i u zálivky tohoto druhu je potřeba dodržovat určitá pravidla: – snažíme se zabránit padání nečistot do sběrné nádoby na dešťovou vodu. Pokud nechceme, anebo nemáme speciální filtr, můžeme navléknout na okraj okapu obyčejnou punčochu pevně upnutou gumičkou na okraj okapu. Punčocha přefiltruje vodu od nečistot. Povrch nádrže je vhodné i nadále chránit poklopem anebo víkem. Zabráníme tím komárům, aby do nádrže nakladli larvy.
Po sezoně je nutné nádrže na vodu vyčistit, aby se v nich nehromadily řasy, usazeniny, kal atp. Můžeme je vydezinfikovat naředěným octem.
Dále platí, že krátký letní deštík vás od zalévání záhonů neušetří. Spotřebujete-li jednu plnou konev vody na 10l na 1m2 záhonu, neznamená to, že máte zalito. Neproniká-li voda dostatečně hluboko do země, jsou kořeny rostlin nuceny růst vzhůru, aby dosáhly aspoň na pár kapek, které jim zahradník dopřeje.
Stromy v období sucha potřebují alespoň 50 l vody každý. Menší množství vody pro strom představuje pouze zbytečnou ztrátu času, protože až ke kořenům by se dostalo skutečně velmi málo vody. To je pak lepší položit zahradní hadici do blízkosti stromu, na nejvyšší místo ve svahu, otočit kohoutek tak, aby voda pouze kapala nebo vytvářela nepatrnou stružku. Takto by měla hadice na zahradě zůstat alespoň půl dne, případně přes noc. A pokud máte stromy ovocné, tam ještě déle, pokud nebude postaráno o všechny stromy.
Typy: naši předkové do zálivkové vody přidávali sušenou mrvu ovcí nebo skotu, kterou nejdříve rozdrobili. Přimíchávalo se také mléko, syrovátka nebo krev jatečního dobytka, a tak se spojilo hnojení a zalévání do jednoho úkonu.
