Každému zahradníkovi je známo, že nejhorší, co můžeme na zahradě udělat, je vysadit na právě vyčištěné místo stejnou rostlinu, jako byla ta předchozí. Nejhorším společníkem může být rostlina stejného druhu, budou totiž spolu bojovat o přesně tytéž zdroje své stravy.
Až na některé výjimky spolu téměř všechny rostliny soupeří o vzduch, vodu, světlo a živiny. Zcela teoreticky by se jim tedy mělo dařit na opuštěných místech, každé rostlině zvlášť. A skutečně existují rostliny, které spolu nevycházejí. Nedaří se jim ve vzájemné blízkosti. Důvodem jsou pravděpodobně výměšky z kořenů a listů, případně i květů, plynné výpary, které jedna rostlina vylučuje, jsou nepřátelské k rostlině druhé, nebo k její symbioticky žijící kořenové houbě. Vždyť i my lidé, si přece velmi dobře uvědomujeme, že je nám v životě mnohem lépe, pokud žijeme ve společnosti partnera, který nám voní. Ale o vůni až někdy příště. Nyní se zaměříme na vzájemné soužití rostlin.
Podívejme se například na zcela obyčejné pampelišky (smetanka lékařská): vylučují totiž etylen, který brání semenům ve vyklíčení a modifikuje jejich růst a dozrávání. Dá se jich sice využít i ku prospěchu, protože listí pampelišek anebo zrající banány popřípadě jejich slupky mohou pomoci dozrát váhavým rajčatům.
Mnoho rostlin například vylučuje herbicidní sloučeniny, které jim zajistí ochranu před plevelem. Toto se týká zejména borovice, stálezelených rostlin s lesklými listy a aromatických bylin či vřesu. Bohužel všechny tyto rostliny mohou být velmi špatnými společníky pro cokoli dalšího, co zasadíme v jejich těsné blízkosti. Z toho tedy vyplývá, že ačkoli se tyto rostliny dají v zeleninové zahrádce použít třeba jako živý plot, nesmíme je pěstovat přímo v zeleninovém záhonku, protože výše zmíněné látky negativně ovlivní klíčení semen a s největší pravděpodobností budou mít i negativní dopad na úrodu.
Možní jste si už sami všimli, že v rámci jednoho záhonu se nesnesou cibule s fazolí, dále se nesnesou ředkvičky s paprikami, a tak musíme tyto nepřátele držet od sebe v patřičné vzdálenosti.
Některé plevele, jako je například pýr plazivý můžeme samozřejmě odstraňovat ze záhonů mechanicky, ale jeho výskyt lze potlačit i pěstováním rajčat, řepky olejky a aksamitníku Tagetes minuta. Routa vonná je považována za špatného společníka mnoha rostlin a totéž platí i o pelyňku pravém.
Některé květiny, pro příklad můžeme uvést třeba kopretinu velkokvětou, když ji uřízneme a dáme do vázy k ostatním květinám, způsobí uhynutí těch druhých květin. Například borovice jsou považovány za špatné sousedy kompostu, zatímco bříza a černý rybíz mu prospívají, právě proto, že napomáhají procesům, které v kompostu probíhají.
Je pochopitelné, že v zahradách nerostou rostliny tak, jak by tomu bylo ve volné přírodě. Tam by si jistě samy nevybraly místo anebo sousedy, kteří by jim nesvědčili. Nenuťme proto naše rostliny v zahrádce k soužití s rostlinami, které by s nimi soupeřily anebo je negativně ovlivňovaly. A tak jim pomáhejme a vytvořme jim prostředí, ve kterém se budou cítit dobře. Stejně tak to přece máme rádi i my lidé.
