Intenzivním pěstováním se půda vyčerpává, žádný zahradník se tedy nevyhne hnojení. Ideální je vracet do země to, co jsme z ní vzali, pokud ale chcete mít pěknou zeleninu, ovoce, ale i bohatě kvetoucí truhlíky, bude to přece jen chtít sem tam i minerální hnojivo.
Přírodní cyklus je uzavřený kruh – rostliny se rodí, rostou, plodí a odumírají. Některé to zvládnou během jediného roku, jiné žijí dlouhá desetiletí i staletí. Rostou tam, kde pro to mají dobré podmínky, tedy i půdu. Na zahradě je to jiné – chceme, aby nám tu rostlo to, co se nám líbí, a to ve velkém množství. Proto musíme půdu vylepšovat, často na různých místech a záhonech různým způsobem. Před výsadbou tak musíme půdu dobře připravit a během života rostlin zásoby živin obnovovat.
Organická hnojiva
Bez hnojení se neobejde dokonce ani trávník, i když se zdá, že tráva roste všude. Vy ovšem budete chtít mít trávník hebký, bez plevelů a bez trsů pýru nebo ostřice. Kromě pravidelného sekání mu tedy musíte přidávat živiny především pro tvorbu listu – kvetení a plození není většinou možné, protože trávník udržujeme stále krátký. Rostliny se tak mohou množit jen vegetativně, rozrůstáním kořenového systému a odnožováním, přirozené dosévání se nekoná. Od jara do podzimu je tedy třeba trávník pravidelně přihnojovat. Dobrou metodou je mulčování posekanou rozdrcenou trávou – zůstává v trávníku, rychle se rozkládá a vrací do půdy to, co si rostliny vzaly. Přesto nejspíš bude vhodné přidat i trochu dusíkatého hnojiva, aby byl trávník hustý. Posekanou trávu ovšem můžete také dávat na kompost. Ten by měl každý dobrý zahradník pečlivě zakládat a ošetřovat, vždyť v něm zetleje téměř všechen organický odpad ze zahrady i domácnosti. Humus z kompostu je pro rostliny vynikající výživa, obsahuje vyrovnané množství organické hmoty, dusíku, fosforu i draslíku – základních prvků potřebných pro růst rostlin. Organická hnojiva, která si sami nejspíš „nevyrobíte“, jsou také chlévský nebo koňský hnůj, močůvka, kdo má slepice, využije i jejich trus. Hnůj je třeba zapravit do půdy několik týdnů před výsadbou, rozloží se a dlouhodobě pak poskytuje bohatství živin. Prodává se i granulovaný, jeho rozložení trvá ale ještě o něco déle. Pro pěstování zeleniny a brambor je prohnojení chlévským hnojem ideální. Slepičí trus je plný dusíku, jako jeho zdroj je výborný, je třeba ho ředit vodou a přihnojovat s ním jen velmi opatrně, abyste rostliny nespálili. Můžete si připravit i jiná organická hnojiva – například nálevy z nerozkvetlých rostlin. Výborně se k tomu hodí kopřivy, záštipky z rajčat, heřmánek, listy cibulovin, kopretiny, vratič. Posekané rostliny zalijete vodou a necháte asi dva týdny zkvasit. Takto připravenou jíchu naředíte vodou asi 1:10 a zaléváte s zhruba jednou týdně záhony. Rostliny nemůžete spálit a dostanou zásobu dusíku, vápníku, železa i dalších potřebných stopových prvků.
Minerální hnojiva
Nejběžnější je kombinované NPK – dusík-fosfor-draslík. Na začátku vegetace můžete toto hnojivo zarýt ke kořenům (oblíbený Ceretit) nebo v tekuté podobě zalévat podle návodu. Pro dobrý růst je třeba dodat dusík, pro bohaté kvetení a plození fosfor. Různé rostliny potřebují různé množství jednotlivých prvků, nejlépe je tedy poradit se při nákupu se zahradníkem nebo alespoň dobře prostudovat návody. V nich najdete nejen jak hnojivo používat, ale také pro které druhy rostlin je určené.
S plevelem máme problémy asi všichni. Existuje vícero druhů, než si myslíme. Mezi základní skupiny patří pcháče a jitrocele. S každým druhem se ale bohužel bojuje trochu jinak.
