Skalničkáři nacházejí své třpytivé poklady na povrchu, zatímco pátrači po pokladech musejí hluboko do nitra země. A tím to všechno vlastně začíná. Výstavba skalky, její osázení a dotváření do podoby, která má zajistit rostlinkám ty správné podmínky k růstu.
Střídáním kamene, trsů květin a suťových polí vytvoříme nakonec opravdovou krásu. Snem a cílem každého skalničkáře je samozřejmě skalka přirozeně vypadající s přebohatým výběrem rostlin. Vybírat můžeme z nízkých, trsnatých trvalek, přes polštářovité, alpínky, drobné cibuloviny a plazivé keříky až po nízké trvalky a traviny.
Zatímco založení skalky je vhodné na podzim, její osazování necháme na jaro. Po výsadbě skalničky důkladně zalijeme a nějaký čas je stíníme, hlavně před ostrým poledním sluncem. Ihned od začátku samotné péče o skalku dbáme na její důsledné odplevelování. Plevel odstraňujeme co nejdříve po vyklíčení. Abychom zamezili přístupu mechů a játrovek ke krčku rostlin, zasypáváme je vrstvou písku nebo kamenné drti. K vápnomilným rostlinám použijeme úlomky vápence, k vápnostřežným žulovou šotolinu.
Opravdovým drahokamem ve vaší skalce se může stát například miniaturní brambořík (Cyclamen coum), nebo hořec (Gentiana dinarica) přinášející do skalky nejmodřejší modř v květinové říši. Jarní žluť hlaváčků (Adonis vernalis) přinese do skalky žádané barevné osvěžení, stejně tak jako trýzel zakrslý (Erysimum pumilum) v kudrnatých chomáčcích se plazící po skalce.
Další pravidlo nám velí zásadně ve skalce rostliny nehnojit. Rostlinkám by sice bujně přirůstala zeleň, ale méně by kvetly, a v zimě by jim pak hrozilo vymrznutí. Pokud se nám však zdá, že rostlinky výživu potřebují, raději vyměníme půdu kolem nich za novou.
Většina z nás třeba ani netuší, jak pěkně kvete lomikámen (Saxifraga), jedna z nejkrásnějších odrůd dostala příznačné jméno: Gina Lollobrigida. Zato poněkud strašidelně na nás může působit pojmenování krásné sněhobíle kvetoucí rostlinky se jménem krvavěnka kanadská (Sanguinaria canadiensis), která se může pyšnit i plnokvětou formou. Snad na žádné skalce obvykle nechybí některá z odrůd půvabné kobercovky tařičky. Druh Aubrieta hybrida vytváří opravdu kouzelné růžové polštáře. Stejně pilně vytváří své květy zlaté barvy drobounký kosatec (Iris danfordiae ). Pokud na své skalce zatoužíte mít i slaměnky v zakrslé formě můžete si pořídit variantu smil milfordové (Helichrysum milfordiae). Existuje i velmi půvabná varianta zakrslého šťavele (Oxalis), který má v zásobě druhů ten pravý pro skalku, jejím varianta loneheckerl.
Ne všude na světě zakládají skalničkáři opravdové skalky, pro milovníky drobných horských skvostů je taktéž velký výběr kamenných nebo kameninových nádob, koryt nebo truhlíků, v nich se dá miniaturní skalka také s úspěchem vytvořit.
Říká se, že co je malé, to je milé a o skalkách a skalničkách to platí dvojnásob.
