Ať už mu říkají královský květ, vodní lilie nebo hastrmanovo kvítí, leknín je opravdu skvostem, kvůli němuž stojí zato vybudovat na zahradě třeba alespoň miniaturní jezírko z vhodné nádoby.
Leknín lotosový (Nymphaea lotus), leknín bílý (Nymphaea alba) a leknínmodrý (Nymphaea caerulea) v egyptském náboženství představují sám život, jde o posvátnou rostlinu zasvěcenou bohyni Isis. Podle legendy se sluneční bůh Re vznáší na hladině pravodstva právě v křehce krásném a jemně vonícím lotosovém květu. Bývají často nesprávně označovány jako lotosy, ty jsou ovšem původním domovem v Indii a hrají zase důležitou roli v hinduistické mytologii. V Egyptě právě jako u nás jde skutečně o lekníny. Jejich krása je často opěvována básníky i malíři, jsou oblíbeným tématem v pohádkách, jsou součástí erbů (pánové z Říčan), zdobí se jimi spotřební předměty a jejich vůně se používá v kosmetickém průmyslu.
Vzpomínáš ještě?
Nejčastější odrůdou je leknínbílý (Nymphaea alba). Tato vytrvalá vodní bylina z čeledi leknínovitých, která v květomluvě znamená „Vzpomínáš ještě?“, má silný, po bahnitém dně se plazící oddenek, z něhož vyrůstají od března až dubna dlouze řapíkaté listy s čepelí plovoucí na hladině nebo při nedostatku místa kornoutovitě pozdviženou. Poupata květů na dlouhé stopce se na hladině mezi listy objevují v červnu a vydrží rozkvétat přes celé léto. Leknín roste ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách v hloubce obvykle 70-150-250 cm na nezastíněných místech chráněných před větrem zvlněnou hladinou. U nás je leknín původní v úvalech střední a jižní Moravy, v Čechách snad jen v Polabí, jinde jen jako pozůstatek výsadby. Často se pěstuje v mnoha odrůdách. Je slabě jedovatý, v lidové medicíně se užívá jako sedativum. Znečišťováním vody škodlivými látkami se zhoršují jeho životní podmínky, proto je leknín bílý zvláště chráněná rostlina, která se nesmí trhat.
Co druh, to jiné nároky
Pokud s pěstováním leknínů nemáte zkušenosti, měli byste si prvnírostliny koupit ve specializované prodejně. Je-li personál „na svém místě“, měl by podat i základní instrukce o způsobu pěstování. Leknínů je mnoho, jde o vyšlechtěné formy, které vznikly křížením druhů a kultivarů Nymphaea candida, N. alba, N. tuberosa, N. odorata, N. mexicana, N. tetragona. Každý se liší svými nároky na stanoviště i substrát. Některé druhy leknínů vyžadují i určitý rozměr a výšky vodní hladiny. Například trpasličí a zakrslé lekníny potřebují k růstu hloubku kolem 20 cm, robustní kultivary vyžadují hladinu kolem 1 metru. U kultivarů se setkáváme s bílým, žlutým, růžovým, červeným a oranžovým až měděným vybarvením. Květy mají nejčastěji šálkovitý tvar, zřídkavě jsou hvězdicovité. Nejvýraznější vůni mají růžovobílé kultivary. Ideálním obdobím pro výsadbu leknínů je první polovina jara.
Rozrostou se i v hrnci
Současná nabídky trhu poskytuje dostatek materiálu pro stavbu jezírek od folií až po hotové odlitky, které stačí pouze zapustit do prohlubně. Nemusí truchlit ani majitelé balkonů a teras. I z nejrůznějších nádob lze snadno vykouzlit romantické jezírko. Někdo použije starý velký vyřazený hrnec, milovník dřeva zase nepropustnou fólií vyložený soudek. Pak už stačí zasadit první trs vodních rostlin a máme na balkoně malou vodní zahrádku. Když v ní chcete pěstovat lekníny, dejte pozor na umístění – žádají si sluneční paprsky a závětří. Pěstování leknínů ze semínek je sice možné, ale je poměrně náročné, proto se doporučuje lekníny množit dělením oddenků.
Jak přežijí zimu?
Ve větších hlubších jezírkách přežívají lekníny bez problémů. V zimě je však třeba zajistit pravidelné okysličení vody. Pokud se rozhodneme na zimu vodu z malého jezírkapustit, vznikne problém, co s vodnímirostlinami. Máme dvě možnosti. Buď je necháme na dně nádrže a zahrneme je vysokou vrstvou spadaného listí, popř. slámy nebo sena. Může však dojít k přesušení nebo poškození hlodavci, takže je lepší rostliny kontrolovat. Lepší varianta je leknín i s balem vyjmout a uložit ho na bezmrazém místě, třeba ve sklepě. Ideální je uložení v nádobě s vodou. Tak nám v pohodě zimu přečkají a po mrazech v dubnu je vrátíme do napuštěného jezírka.
Tip
Okyselte leknínům vodu v jezírku
Lekníny mají mít vodu mírně kyselou (5 až 6 pH), aby se v nádrži netvořily vodní řasy, ty totiž pokryjí i listy rostlin, znemožní jim dýchání, a tak je zahubí. Vodu lze okyselit tím, že do ní přidáme drobně drcené hnědé uhlí.
