Do každé plochy není automaticky možné umístit vzrostlý strom. Zejména menší zahrady, kde jde především o detail, si zaslouží citlivější přístup. Funkci dominanty či solitery může tedy jednoduše přebrat například keř či menší strom, zapěstovaný jako mnohokmen. Tím, že tyto formy dřevin mají více kmenů, vzniká efekt většího množství hmoty a několik dřevin tohoto typu je pak schopno snadno vytvořit dojem, že na zahradě roste celý les.
Svým dramatickým habitem navíc rostliny vytváří živý proměnlivý prvek v prostoru. Ze dne na den se během sezóny mění barva listoví, objevují se květy i plody – dle konkrétního druhu rostliny. Velmi efektní je vysazovat mnohokmeny nejen do bylinných či travinných podrostů nebo travnaté plochy, ale také jako kontrastní prvek do zpevněných ploch. Samotné slunce či dobře umístěné osvětlení pak rozehrává na zpevněné ploše hru světel a stínů a dramatický habitus rostliny se pak promítá na dlažbu či na zeď jako pohyblivý obraz – to zejména za větru.
Přirozenost
Mnohokmenné stromy či keře se dají pořídit již jako zapěstované rostliny přímo ze školky, nebo si je lze založit přímo na zahradě. Do velké výsadbové jámy se sesadí přibližně 5-8 rostlin, přičemž ideální je pořizovat mladé nerovné kmínky o obvodu maximálně do 8-10 cm. V následujících letech pak musí docházet k pravidelnému odvětvování zespoda tak, aby začaly vynikat kmínky jednotlivých dřevin a prostor mezi nimi již dále nezarůstal.
Mezi nejvhodnější druhy k zapěstování do mnohokmenného habitu patří ty dřeviny, které tímto způsobem přirozeně rostou. Jsou to například břízy, vrby, olše či jeřáby. Běžně se však používají také muchovníky, magnolie, javory, dříny, mišpule, šeříky, rhododendrony, borovice a mnoho dalších druhů. Sortiment okrasných školek je v současné době téměř neomezený.
Při samotné výsadbě je důležité si uvědomit, kde bude rostlina umístěna a jak bude na svém stanovišti vnímána. Jde-li o plochu v přímé návaznosti na obytné místnosti domu či pobytovou terasu, je dobré se zaměřit na detail – dobře poslouží druhy se zajímavou texturou či strukturou kůry, neobvykle tvarovanými listy či s výrazně vonnými květy. Budou-li naopak rostliny umístěny dále v zahradě jako jakási živá clona, vyniknou skvěle dřeviny s velkými listy, nebo s jejich výrazným podzimním vybarvením.
Autor: Klára Stachová
ING. KLÁRA STACHOVÁ (1987)
Zahradní a krajinářská architektka. Během studia krajinářské architektury v Lednici spoluzaložila ateliér 4DIM ARCHITECTS, ještě předtím prošla praxí v architektonických ateliérech v Praze a Brně. Kromě vlastního navrhování se dlouhodobě věnuje publikační činnosti s důrazem na přibližování současné české i světové krajinářské architektury českému publiku. Psaní a uvažování nad architekturou považuje za způsob vzdělávání sebe sama, který vnáší do její práce pohled na věc z více stran.
