reklama

Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 6

Na české venkovské zahrádce se prolínají barvy i tvary trvalek a letniček domácích i módních importovaných. Co je původní a co sem vlastně původně nepatří, není příliš důležité. Vyniká kompozice záhonů, soulad i kontrast barev. Opěrnými body jsou stromy a keře, harmonizujícím prvkem v mnoha případech růže. A těm se budeme v tomto díle věnovat.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 6

Královna květin do české zahrady neodmyslitelně patří. Má zde své místo přirozeně a od nepaměti, vždyť šípková růže rodí šípky, jeden ze základů bylinkové lékárny našich předků. Růže má své místo v předkřesťanské mytologii jako symbol bohyně Afrodity a vítězství lásky nad smrtí, neboť z krve Afroditina milence Adónise vyrostly první rudé růže. Také římská bohyně lásky Venuše je zdobena růžemi, nejinak je tomu i u germánské Freyi. Růže je ale často spojována také s mlčením a spánkem. V řecké mytologii Erós daroval růži bohovi ticha. V keltských pověstech je křičící duch každý měsíc umlčován divokou růží. Bible popisuje původní růži jako bílou, zrudla však studem nad prvotním hříchem Adama a Evy. Pohádku o Šípkové Růžence, která spala sto let, než ji probudil zamilovaný princ, zná každý. Málokdo si už ale vzpomene, že větvičku šípkové růže (samozřejmě bez trnů) dávaly ještě před nějakými sto lety maminky pod polštář špatně spícím malým dětem. Pro křesťany je růže symbolem panny Marie a od jejího názvu je odvozeno i slovo růženec – tedy věnec modliteb, i když staré růžence se dělaly hlavně z klokočí.

Moderní odolné odrůdy

Vůně růže je jako sladké mámení, nikdo jí neodolá. Těžko si tedy představit, že byste na růži zapomněli při plánování výsadby na své zahrádce. Nahlédnete do katalogu a nejspíš se vám zatočí hlava, nikoliv z vůně, ale ze všech možností, které moderní pěstitelé růží před nás nezkušené amatéry předkládají. Začátečníkům se určitě hodí, že moderní odrůdy jsou šlechtěné s odolností proti houbovým a plísňovým onemocněním, především proti černé skvrnitosti, padlí růžovému a rzi růžové, které dovedou zejména mladé rostliny úplně vyčerpat a zahubit. Než se z vás stane znalec ošetřování růžových keřů, volte tyto odolné odrůdy. Rozhodně si vyberete barvy, vzrůst i tvary květů. Pro radost na celé léto navíc tyto odrůdy zaručují i remontování – tedy opakování květu. Takzvané historické růže totiž vykvétají jen jednou na jaře nebo brzy v létě a za pár týdnů je po kráse. Remontantky nasazují poupata ještě jednou, většinou první květy dokvétají a už se chystají vykvést nové, které pak vydrží až do podzimu.

Besídka z růží

Dělení růží je složitá věda, pro vás ale pro začátek stačí, když se zaměříte na vzrůst keřů. Venkovské zahrádce velice sluší nějaká růžová besídka s popínavými růžemi, pnoucími se přes oblouk nad cestičkou, nad zákoutím s lavičkou, nad vchodem do altánku, nad průchodem do užitkové části zahrádky. Oporu pro popínavé růže musíte udělat pevnou, nejlépe z trubek nebo z trámkové dřevěné konstrukce. Keře mají svou váhu, narostou rychle do výšky dvou až tří metrů a větve proplétají a pokládají na konstrukci. Růžová besídka je dominantou zahrady, úplně stačí jedna z každé strany osazená jedním bohatě se rozrůstajícím keřem. Můžete zvolit jednu barvu, ale také se na vrcholu oblouku mohou proplétat větve například bílé a červené, lososové a čajové. Pokud se u oblouku s popínavými růžemi procházíte často, vyberte voňavé odrůdy, růžová vůně je pohlazení, které uklidňuje a harmonizuje smysly.

Keře nebo kmínky

Mnoho odrůd můžete mít jak v podobě vyššího či nižšího keře, tak naroubované na kmínku do tvaru stromečku. Stromkové růže jsou pěknými opěrnými body v koncích delších záhonů, kde vytvoří rámec pro vnitřní osázení nižšími růžemi nebo jinými trvalkamiletničkami. Keřové růže mají nejrůznější vzrůst. Jako solitér u plotu se bude hodit keř vyrůstající do výšky i dvou a půl metru, bohatě rozvětvený už od země. Z některých druhů růží můžete mít i hustý neprostupný živý plot, nejlépe se na to hodí překrásně vonící nenáročná růže svraskalá, původní druh vyšlechtěný do růžových, bílých i červených, jednoduchých i plnokvětých kultivarů, vykvétajících od května do října. Záhonové růže mají menší vzrůst, každoročně se seřezávají nízko nad zemí, takže si udržují kompaktní tvar a nemusíte se bát, že by vám zarostly celý záhon. Přesto s nimi šetřete, aby vynikla krása květů, potřebuje každá rostlina svůj dosti velký prostor. Pak si vychutnáte jednotlivé barvy, tvary květů i vůni. Vybírejte a vysazujte s rozmyslem, jemný přechod barev nebo naopak kontrast třeba bílé a červené, růžové a fialové, smetanové a sytě žluté hovoří o vkusu zahradníka. Drobné růžičky můžete umístit i do skalky, pamatujte ovšem na to, že každá růže potřebuje dostatek kvalitní zeminy, okopávání a přihnojování.

TIP

Pro úplné začátečníky

Méně je více. Do začátku zauvažujte na své venkovské zahrádce o umístění oblouku pro popínavé růže a vysaďte si třeba poblíž domu na malé záhonky dvě stromkové růže, které obklopíte podrostem ze střídajících se nízkých kvetoucích letniček – lobelek, begonií – voskovek, nízkých aster. Jak budete pokračovat v zakládání záhonů, můžete postupně přidávat i růže. Někdo se do nich zamiluje a jeho zahrada se promění v promyšlené rosarium. Někdo zůstane jen u střídmě rozmístěných několika keříků, zato si vybere právě takové barvy květů, na jakých vždy rád spočine pohledem.

Text: Gabriela Koulová

Publikováno: 16. 2. 2012, Autor: