Možná jste se s mochnou už setkali, když ne na zahradě, tak v přírodě. U nás planě roste mochna husí (Potentilla anserina), žlutě kvetoucí od května do konce srpna a dosahující výšky okolo 20 cm. Má ze spodní strany šedě plstnaté listy a v zahradách se s tímto druhem setkáváme velmi často jako s plevelnou rostlinou.
Mochny křovité (Potentilla fruticosa) jsou rostliny vynikající pro výsadbu do nízkých živých plotů. Pocházejí z Asie, ale našim podmínkám jsou dobře přizpůsobené. Podle odrůd můžeme volit buďto kompaktnější nebo rozvolněné keře. Obě varianty dosahují výšky obvykle okolo 1 metru. Ideálním stanovištěm pro mochny křovité jsou slunná místa, pokud je však vysadíme do mírného stínu, nebude to na závadu. Jestliže si marně lámete hlavu s tím, jaký keř vysadit do své předzahrádky, vyberte mochnu. Je v podstatě nenáročná. Jen ji nesmíte vysadit do míst, kde se v létě přehřívá vzduch anebo je tam příliš suchá půda, to jí nevyhovuje. Myslete na to, že ve vápenitých půdách mochyním žloutnou listy. Pokud ji vysadíte na vhodné místo, dokáže půvůvod mochnyabně orámovat záhony podél cest a tak vytvoří dlouhou kvetoucí dobře vypadající nízký živý plot. Pro zachování dobré formy keřů a jejich bohaté kvetení je zapotřebí je jedenkrát po několika letech výrazně zmladit, to znamená provést řez na výšku 10 cm nad zemí.
Křovitým druhům jsou blízce příbuzné bylinné mochny. Ty prospívají nejlépe v mírně výživné kypré půdě. Jedná se o dlouhověké rostliny, ale k tomu aby se mohly plně rozvinout, potřebují až 5 let. Již před více než 100 lety se šlechtěním plnokvětých mochen začal zabývat francouzský šlechtitel Victor Lemoin z Nancy. Zářivé květy se objevují v nejrůznějších barvách od oranžovočervených, přes růžové, po meruňkové nebo purpurové květy. Pamatujte na každoroční podzimní silný zpětný řez, abyste udrželi své bylinné mochny vydatně kvetoucí v příštím roce.
Na slunných trvalkových záhonech případně na skalkách jsou vzácnými hosty mochna zlatá (Potentilla aurea) a některé další bylinné vytrvalé druhy mochen. Je škoda, že se s nimi na zahradách setkáváme poměrně málo, a to přesto, že jejich pěstování je poměrně snadné. Mochna Crantzova (Potentilla crantzii) a mochna zlatá pocházejí z horských oblastí, mochna přímá (Potentilla recta) naopak z teplejších oblastí, kde roste na málo výživných půdách. S mochnou bahenní (Potentilla palustris) se můžeme setkat na okrajích rybníků, tůní nebo na březích řek. Někdy se jí říká také zábělník bahenní. Miluje vodu a má nádherně temný purpurový květ tvarovaný u mochen netradičně – do špičata.
Text: Zuzana Bohdalová
Publikováno: 20. 2. 2014, Autor: