Přimět dnes děti k pohybové aktivitě bývá dosti těžké, ale můžeme se o to pokusit alespoň tím, že jim na zahradu, či k domku pořídíme hřiště. U těch nejmenších pomůžeme dobře rozvíjet jejich motorické schopnosti a ty větší alespoň na chvíli zabavíme na čerstvém vzduchu.
Na dětských hřištích by mělo být dřevo jako dominantní stavební materiál. Samozřejmě dobře opracované a snadno opravitelné. Prvky dětských hřišť by měly být certifikované, vyhovující evropským normám. Požadavky v těchto normách zohledňují rizikové faktory, s nimiž je třeba při zařizování dětských hřišť počítat. Mějme na paměti, že děti do tří let musejí být vždy na hřišti pod dozorem.
Soukromé hřiště si každý může postavit dle dostupných materiálů a podle vlastního návrhu. Evropské normy zajišťují bezpečnost dětí, a tak bychom o ni správně měli dbát i při tvorbě takovýchto hřišť.
Materiály pro stavbu dětských hřišť musejí být dokonale opracované. U nátěrů je třeba zvažovat možná toxická rizika. Pokud stavební materiál bude vystavován extremním povětrnostním nebo klimatickým podmínkám, je třeba jeho výběr velmi pečlivě zvážit. Při výběru druhu dřeva je potřeba zvážit jeho přirozenou trvanlivost. U nás patří k těm nejtrvanlivějším akát, dub nebo kaštan. Proto se mohou nosné a stabilizační prvky vyrobit ze dřeva akátového. Toto dřevo se vyznačuje vysokou odolností vůči klimatickým podmínkám, stejně jako odolností proti působení dřevokazných činitelů. Na rozdíl od smrkového, akátové dřevo nevytváří při sesychání ostré dlouhé třísky, které by dětem mohly způsobit zranění.
Na doplňující konstrukční díly je možné použít dřevo dubové, které má vynikající konstrukční vlastnosti. Pokud bychom však použili dřevo méně pevné nebo méně odolné, jako například smrk, borovice anebo jedle, je třeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně materiálu ať už z chemického anebo konstrukčního hlediska. Dřevo obsahující jehlicové třísky anebo nátěr z toxických materiálů, není vhodné k výrobě dětského hřiště.
Dřevo může být znehodnocováno sněhem, deštěm, slunečním zářením, mrazem, ledem, vlhkostí či dřevokaznými houbami anebo hmyzem. Proto se nesmí zapomínat na ochranu dřeva.
Konstrukční ochrana by měla zabezpečit, aby jednotlivé prvky nebyly v neustálém kontaktu s vodou, aby z nich dešťová voda mohla volně odtékat a aby na nich nestála. Povrchová úprava dřeva by se měla v tomto případě skládat ze tří až čtyř vrstev. Části, které budou v trvalém kontaktu se zeminou anebo do ní budou trvale zapuštěny, mají být penetrovány přípravky na bázi asfaltů anebo být tlakově impregnovány.
Při použití vhodného a trvanlivého materiálu mohou mít tato dětská hřiště životnost až několik desetiletí. Nesmí se však zapomínat ani na péči o již hotové výrobky.
Pokud vás zajímá téma dětských hřišť, více inspirace naleznete v našem článku: Dětské hřiště na vlastní zahradě.
