V létě jsme v zahradách zvyklí obdivovat květy lilií, cibulovin zdobících červencové a srpnové záhony je ale více. Patří mezi ně i velice zajímavé květy snědků. Pokud si přejete něco, na co ostatní zapomínají, určitě si cibule pořiďte.
Snědků (Ornithogalum) je po světě rozptýlených na 200 druhů. I u nás jich několik roste planě několik, jejich převážně bílé květy známe z vyhřátých luk a strání pod lesy, kde v létě tvoří součást rozkvétajícího půvabu „devatera lučních květů“. Naše druhy, ale i další evropské snědky, patří mezi mrazuvzdorné, pokud je tedy máte v zahradě, nemusíte se o ně prakticky nijak starat. Druhy africké a západoasijské ovšem naše mrazy v zemi nepřečkají, podobně jako hyacinty je tedy třeba jejich cibule po odkvětu ze země vyjmout, nechat je přezimovat v suchu v chladné, ale nepromrzlé místnosti a na jaře znovu vysadit.
Bílá do záhonů i do kytic
U nás původní snědek chocholičnatý a importovaný druh snědek arabský jsou druhy nízké, vykvétají v trsech bílých kvítků na nízkých stoncích. Vyhovují jim dobře propustné půdy, spokojí se i s půdou středně úrodnou, písčitou. Půvabně vypadají zejména ve skalkách, kde mezi nenápadnými čárkovitými listy, vyrazí mezi kameny bohatý trs květů na nízkých lodyhách. V trvalkových záhonech nebo jako solitery na malém záhonku uprostřed trávníků jsou ovšem efektnější snědky s lodyhami vysokými 50-60 cm. Z našich přirozených druhů je to například snědek hřebenitý. Jemu podobnou v létě kvetoucí rostlinu budete těžko hledat. Čárkovité listy odumírají zpravidla ještě před kvetením, takže ze země pat vyráží lodyha vysoká 30-50 cm, která nese hrozen zelených, bíle lemovaných květů ve tvaru drobných lilií. Drobné bílé hvězdicovité kvítky vykvétající v hroznech na vysoké lodyze má snědek pyrenejský. Původem jihoafrický snědek kytkokvětý má silné lodyhy až 40 cm vysoké, mají až 40 drobných bílých květů uspořádaných do kulatého hroznu. Tento druh často opakuje kvetení dvakrát během léta. Díky silným holým lodyhám se vysoké snědky výborně hodí i k aranžování do kytic, ve váze vydrží velmi dlouho a pokud je řežete s ještě nerozvinutými kvítky na vrcholu hroznů, budou postupně rozkvétat. Dají se i impregnovat silikagelem a aranžovat tak do suchých vazeb. Skutečnou dominantou kytic je pak druh snědek jehlancovitý, s hroznem bílých květů zmenšujících se do jehlanovité špičky poupátek a dorůstající výšky až jeden metr. Existují i šlechtěné odrůdy ve žluté a oranžové barvě, například Namib Gold.
Barevná nádhera
Většina snědků je bílá, jednou z mála výjimek je jihoafrický snědek Ornithogalum dubium, jehož vysoké lodyhy nesou květy bílé, oranžové, žluté nebo červené. U nás se na záhonech v letním režimu pěstují občas holandské cibule, většinou se je ale nepodaří udržet do příštího roku. Tento snědek je totiž u nás rostlinou typicky zimní, nejlépe se mu daří v květináči v pokoji, kde vám připraví nádhernou dekoraci uprostřed zimy.
