Nezapomínejme na gloxínie – jsou přece nádherné!
Její první hlízy připluly z Brazílie. V 18. Století a o století později vznikla křížením její domácí varianta Sinningia speciosa hybrida. Vyšlechtěné moderní odrůdy se mohou pochlubit širokou paletou barev květů a mimořádnou ochotou ke kvetení. Typickým znakem neplnokvětých kultivarů jsou zvlněné okraje květů. Zvonkovité květy by se sice díky své velikosti mohly zdát choulostivé, ale jestliže je nevystavíme přímému slunci, vydrží velmi dlouho. Zvláštní postavení v sortimentu nabízených odrůd mají gloxínie s plnými květy.
Během zimního spánku jsme měli hlízy uschované před mrazem a větrem. V dubnu však začíná čas na jejich výsadby. Na Gloxínie (tedy jednu její cibuli) by měl postačit květináč 16 cm v průměru.
Na konci zimy přišel čas jejich hlízy zasadit. Zasadíme je očištěné od hlíny a zasypeme vrstvou zeminy vysokou 2 cm. Dobře propustný kompost bude to pravé. Listový kompost, písek a rašelina po třetinách. Nezapomeňte přidat trochu hnojivapro kvetoucí rostliny – 2x měsíčně. Za dešťovou vodu vám budou tyhle rostliny vděčné, vápník totiž zrovna nemilují. Rostlinný bal by měl mezi zaléváním vyschnout. Květináč můžeme mít zprvu přikrytý igelitem, abychom sinningii vytvořili vhodné mikroklima.
Typickým znakem těchto rostlin je manžeta zelených listů obklopující nápadné květy. Svým vzhledem tak tyto rostliny připomínají uvázaný květinový pugét. Pro své velké listy potřeb ují gloxínie vysokou vzdušnou vlhkost. Aby se však na listech nevytvářely ošklivé skvrny, vyhněte se rosení rostlin rozprašovačem. Místo toho se nabízí jiné řešení: na misky umístěné kolem rostlin nalijte vodu.
Při zalévání je na místě opatrnost. Pokud je substrát příliš vlhký, může se na rostlinách nečekaně rychle rozvinout houbová choroba – hniloba, která způsobuje padání květních stonků. Pak se již rostliny nedají zachránit. Naprosto stejné následky může mít i zalití rostliny studenou vodou natočenou přímo z kohoutku. Gloxínie zaléváme střídmě nicméně pravidelně.
Květináč umístěte vedle hodně osvětleného okna, ale ne na přímé slunce. Gloxínie potřebuje světlé pohostinné místo, stanoviště jí neměníme, nemá to ráda. Nevhodné je pro ni kolísání teplot a průvan. Vyhovuje jí pokojová teplota. Gloxínii nerosíme. Za 3 měsíce objevíte na této nádherné rostlině květy, které budou vypadat, jako byste je nalíčili těmi nejroztodivnějšími barvami.
Po jejím odkvětu postupně přestáváme se zálivkou, listy musejí pomalu zatáhnout. Hlízy necháme přezimovat v suchu a temnu při teplotě kolem 15°C.
Nádherné barevné květygloxínií právem poutají pozornost. Tyto květiny jistě dodají vašim okenním parapetům ten správný šmrnc.
