Pokud se necháme okouzlit nostalgií starých květinových zahrad, jistě nás v nich uchvátí rostlinné druhy, které možná ani nebudeme znát. Botanika, stejně jako tvůrčí umění zahradníků mohou ukrývat spoustu pokladů. Proto se může velmi hodit, probírat se čas od času seznamem starých zapomenutých rostlin anebo si připomenout pěstitelské schopnosti našich dávných předků.
V mnoha zemích vždy byla, je a bude rozšířena záliba v pěstování víceletých trvalek. Často to s nimi bylo tak, že se z volné přírody dostávaly do zahrad a parků, kde byly později záměrně a s velkým úspěchem pěstovány. Zvláště žádané bylo tehdy a i nyní to, co bylo něčím nové a odlišné, zkrátka jinak budící pozornost.
Mezi ty poutavé rostliny, které byly opěvovány již dávno v historii, patří například orlíček, Aquilegia vulgaris, který má svůj původ v lesích téměř celé Evropy. Orlíček černofialový pochází z jihozápadní Evropy a Alp. Těmto druhům byly připisovány velké účinky ve věcech lásky a ze svého kouzla dosud nic neztratily. Orlíčky můžeme i nyní spatřit v našich zahradách v barvách světle růžové, žluté až tmavě karmínové. Například odrůda Pompons Mixed vás jistě okouzlí svými květy, které vypadají jako malé sukénky s volánky. Různé odrůdy dosahují výšky mezi 50 až 70 cm a kvetou nejvíce v průběhu května až června. Jsou to rostliny zimovzdorné a vhodné k pěstování na záhonu i k řezu. Lze je snadno vypěstovat ze semen a na podzim je můžeme i dělit.
K těm méně známým druhům trvalek patří i kohoutek plamenný, Lychnischalcedonica. Vyjímá se na slunečných rabatech a výborně se svými křiklavě červenými květy bude vyjímat mezi kopretinami a stračkami, které kvetou ve stejnou dobu. Jeho stonky jsou často tak vysoké, že je potřeba jim dodávat oporu. Kvete v červnu až červenci a dosahuje výšky kolem 60-70 cm. Pokud jej po odkvětu seříznete, rozkvete znovu, ale pouze slabšími květy. Miluje písčité propustné humózní půdy, ale pozor- nesmí vyschnout.
Rezeda patří k téměř zapomenutým rostlinám. Je charakteristická vydatnou vůní. Do volné půdy ji vysazujeme v dubnu a po vzejití ji jednotíme na vzdálenost 25cm. Kvete typickými žlutozelenými květy od června do září.
Letnička lidově zvaná plamenka, vyrůstající do 90 cm s drobným kultivarem do výše pouhých 15 cm je flox. Nízkým kultivarem osazujeme převážně skalky, vysoký kultivar vynikne v záhonu s nižšími trvalkami. Kvete od léta do podzimu a jeho jasné květy s odstíny fialové, růžové, modré a s bílou barvou šíří kolem sebe překrásnou vůni. Víceleté druhy jsou mrazuvzdorné až do 15°C. Podle druhů dodržujeme vzdálenost mezi rostlinami 20 až 60 cm. Rostlinu můžeme množit jak semeny, tak i kořenovými řízky na konci zimy. Růst postranních výhonků výrazně posílíme odstraněním středního květu zahradnickými nůžkami.
Každý z nás jistě miluje svou zahradu, místo, kde půda je doslova životodárná a tak proč nevrátit život právě druhům opomíjeným, přesto takovým, které nám mají jistě co krásného nabídnout. Vytvořte si pro svou pohodu a potěšení alespoň jeden záhon rostlin vonících nostalgií časů minulých.
