Těžký mokrý sníh může na rostlinách napáchat škody již brzy na podzim, pokud napadne nečekaně brzy, ale i kdykoli v průběhu zimy, pokud se dostaví opravdu vydatná sněhová nadílka. Podobné škody mohou na rostlinách napáchat i holomrazy.
Mrazy bez sněhu se často vyskytují v oblastech nižších poloh, to je do 150 m. n. m., kde mají dřevinydelší vegetační dobu, ale jakmile zde přichází zima, je spíše deštivá a rostlinytak mráz zastihne obvykle bez sněhové pokrývky, která by jim mohla poskytnout patřičnou ochranu. Na zimní ochranu rostlin je tedy potřeba klást v této oblasti větší důraz.
Mokrý a tedy zároveň i těžký sníh může na rostlinách v zahradě napáchat dosti velké škody. Zvláště některé dřeviny se mohou pod jeho tíhou změnit k nepoznání. Sníhse na nich může podepsat v podobě nenapravitelných škod. U sloupovitého jehličnanu, jehož větve se pod tíhou mokrého sněhu ohýbaly na všechny strany, nebo se dokonce polámaly, už nebude náprava možná.
Než začnete jehličnanysvazovat, nejprve si stromyprohlédněte, rozhrňte jim větve a pokud mají ve středu větvoví příliš mnoho jehličí, snažte se jehličí šetrně vysypat z koruny. Nános starého jehličí by mohl v průběhu zimy příliš zatížit spodní větve a ty by se pak vysunuly i z poměrně pevného úvazu.
V zásadě se dá říci, že k ochraně dřevin proti těžkému sněhu přistupujeme podle toho, jaký tvar koruny dřevin mají. Především se jedná o ochranu některých stále zelených sloupovitých jehličnanů. Pamatujte, že platí: čím jemnější má keř či stromekolistění, tím více sněhu na sobě může zachytit. Zvláště ohrožené jsou v tomto směru nejrůzněji tvarované buxusy a také vysoké bambusy. Mezi velmi ohrožené však patří i sloupovité odrůdy cypřišků (Chamaecyparis), jalovců (Juniperus), tisů (Taxus) a zeravů (Thuja). Stromtohoto tvaru o délce asi dvou metrů bude ideální svázat provazem alespoň na třech místech anebo jej obvázat spirálovitě.
Jak chránit dřeviny před sněhem a mrazem (Zdroj: ) Jak chránit dřeviny před sněhem a mrazem (Zdroj: ) Jak chránit dřeviny před sněhem a mrazem (Zdroj: )
Můžeme také stáhnout zevnitř drátem všechny silnější větve k sobě. Používáme materiály, u kterých jsme si jisti, že vydrží celou zimu, nepřetrhnou se a ani jinak nepoškodí. Jen tak ochráníme dřeviny v průběhu celé zimy. Dráty nikdy nevážeme přímo na holé kmínky, aby se nezařezaly do dřeva, ale vždy použijeme například starý vyřazený kožený řemen nebo kus pryže jako podložku v místě úvazu drátu.
Máme-li na zahradě žlutolisté jehličnany, je dobré vědět, že jsou obecně náchylnější k poškození mrazem a choulostivější i na průvanové polohy. V tomto případě je vhodné chránit dřeviny proti zimnímu slunci i silným poryvům větru a opatřit je proto krytem z chvojí, pytloviny, netkané textilie anebo slaměnými rohožemi.
V případě, že máme na zahradě spíše rostlinydeštníkovitého nebo jiného široce rozložitého tvaru nad 1 metr výšky, je dobré chránit je zvláště před vysokou vrstvou sněhu. Pokud padá pouze lehký prašan, stromky se dokážou pod jeho vahou ohýbat postupně, stejně jako dřeviny nižší než 1 metr. Nejsou tedy tak ohrožené. Horší situace nastává, pokud sníh rozmrzne a opětovně zmrzne. Tehdy na větvích stromů zůstávají velké těžké kusy ledu, které už nelze setřást. Proto již na podzim dáváme k jalovcům podpěry dlouhé podle potřeby. Dřevěné pevné podpěry dobře poslouží i u jehličnanůs převislým větvovím. Na podpěru nezapomeneme ani v případě stromků s polokulovitým tvarem koruny, které pěstujeme na vyšším kmínku. Pokud jsou to stromky se slabším kmenem, zátěž způsobená velkým množstvím sněhu by měla pravděpodobně za následek vyvrácení celého stromku.
