reklama

Pórek v lednu – sejeme i sklízíme

Francouzská ani orientální kuchyně se bez něj neobejdou. I u nás je pór pravý stále oblíbenější. Není divu, je to zelenina chuťově nenahraditelná, navíc dietní a bohatá na vitaminy, vlákninu i minerální látky. Přitom se dá sklízet tři čtvrtiny roku.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Pórek v lednu – sejeme i sklízíme

Zatímco řada lidí má potíže se strávením cibule a česneku, pór neboli pórek je na tom výrazně lépe, nevyvolává nadýmání ani po něm není cítit z úst. Chuťově je přitom někde mezi cibulí a česnekem, prakticky každému jídlu, do kterého dáváte cibuli a česnek, dodá stejně lahodnou příchuť i vůni.

Letní a zimní sklizeň

Pór pravý (Allium porrum) je rostlina dvouletá, v prvním roce naroste do nati a ve druhém vykvete. Poslední fáze vegetace nás ale z hlediska sklizně nezajímá, protože vykvetlý už nemá tak dobrou chuť a konzumní vlastnosti. Přesto je dvouletost této zeleniny výhodou – šlechtitelé mají pro nás totiž připravené odrůdy s kratší a delší vegetační dobou, takže sklízet můžeme od července až do příštího března. Letní odrůdy – Albos, Gigante Suizo, Golem nebo Starozagoski Kamuš mají vegetační dobu do kuchyňské upotřebitelnosti asi 150 dnů. Pokud tedy chcete sklízet už v červenci, je v lednu potřeba v teple domova tyto odrůdy zasít a předpěstovat v truhlících. V dubnu je přesadíte na záhon a od července do září sklidíte. Mezitím si postupně předpěstujte sadbu podzimních odrůd, které dorůstají asi 200 dnů – Elefant, Arkansas, Blizzard nebo Pollux, ty budete sklízet až do prosince. Pak přijdou na řadu ty, které bez potíží v zemi odolají při zachování kuchyňských hodnot i velké mrazy – třeba Titus a Tango. Ty pak vyrýváte pro okamžitou spotřebu až do března. Kdo si chce usnadnit práci, nakoupí v dubnu v zahradnictvích předpěstované sazenice – i v tom případě vybírejte dobře odrůdy pro ranou a pozdní úrodu. Čerstvý pórek je zvlášť v zimním období v kuchyni skutečný poklad. A pro těch pár měsíců, kdy budete čekat na novou sklizeň, si můžete nakrouhaný pórek zmrazit nebo usušit.

Zelenina pro každou zahrádku

Póru se u nás daří všude, nevadí mu ani chladnější oblasti. Choulostivý je ale na kvalitu půdy. Pro pěkný růst potřebuje zejména v prvním období pravidelnou vydatnou zálivku a kompostem dobře prohnojenou písčitohlinitou lehkou zeminu. V průběhu vegetace neškodí ho přihnojit plnými hnojivy – cereritem nebo superfosfátem. Když vysazujeme pórek na záhon, je potřeba ho usadit nejméně deset centimetrů do země. Když povyroste, přihrnujeme k němu kopečky zeminy, abychom získali co nejdelší vybělenou část. Pórek má poměrně jemná semínka, takže při předpěstování se musí křehké mladé rostlinky pečlivě vyjednotit. Zahradníci ale pamatují na naše nešikovné prsty i pohodlí a připravují pro malopěstitele šikovné výsevní pásky. Jsou z vodorozpustného materiálu a osivo je v nich uchyceno v pravidelných rozestupech. Pásku jen usadíte do udusané brázdičky, přehrnete zeminou a pak už jen kropíte a čekáte, až vám pórky začnou pěkně v rozestupech rašit. Tyto pásky můžete použít jak pro předpěstování v truhlíkách, tak při jarním výsevu přímo na záhon.

Boj s protivným škůdcem

Jakmile se pěstování póru rozšířilo, začala se ruku v ruce s tím rozmáhat i moucha vrtalka pórová, která z této rostliny žije. Klade na pórek vajíčka, ze kterých se líhnou drobní červíčci. Ti se provrtají do země a prokusují si chodbičky bílou podzemní částí, posléze se zde zakuklí a vylíhne se nová generace. Boj s vrtalkou musí být preventivní. V našich podmínkách má moucha dvě generace, první se líhne a vzápětí klade nová vajíčka na přelomu dubna a května, druhá od poloviny srpna do září. Účinnou prevencí je v tomto období pevně přikrýt záhon s pórem netkanou textilií. Musí být dostatečně volná, aby pod ní měly rostlinky prostor k růstu, zároveň ale pečlivě po celém obvodu zahrnutá zeminou, aby mouchy neměly šanci pod ni proniknout. Nikdy raději nedávejte pórek dva roky po sobě na jeden záhon. Máte-li obavu, že je půda vajíčky infikovaná, týden před výsevem či výsadbou ji dezinfikujte přípravkem Dursban 10G. Při výskytu mouchy můžete použít postřik Decis EW50 nebo Sumithion Super. Ty hubí hlavně dospělé jedince, takže postřik je třeba každých deset dnů opakovat. Překrytí netkanou textilií je ale vhodnější a při včasném použití funguje velice dobře. Z letního pórku ji pak můžete sundat koncem června, ze zimního koncem září – to již napadení vrtalkou nehrozí. Pokud se chcete vyvarovat použití chemických postřiků a nespoléhat jen na překrytí, můžete kolem pórku rozmístit žluté lepové destičky, napuštěné látkou, která vrtalky přivábí. Ty se na destičku nalepí jako mouchy na mucholapku.

TIP

Zimní vitaminová bomba

Draslík, vápník, železo a fosfor, karoten, vitaminy B3, C a E, k tomu velký podíl trávení prospěšné vlákniny – to vše je nejvíce obsaženo v čerstvém pórku. Pokud je vám chuť bílé části příliš ostrá, můžete na syrové saláty použít zelené listy, jsou stejně lahodné a méně pálivé. Tady je jeden tip na vynikající zimní salát z dostupné čerstvé zeleniny: nakrájejte na kolečka a rozeberte asi 30 cm silnějšího pórku, nastrouhejte na jemném struhadle čtyři větší mrkve, přidejte lžíci cukru (případně umělé sladidlo) a dvě lžičky octa, mírně osolte, opepřete a vše důkladně promíchejte s jedním velkým bílým jogurtem. Nechte pár minut proležet a pokud nedržíte redukční dietu, podávejte s opečenými tousty z bílého chleba.

Text: Gabriela Koulová

Publikováno: 6. 1. 2012, Autor: