Zejména začátek listopadu je pro zahradníka dobou pilné a často fyzicky náročné práce. Rozcvička při hrabání listí a rytí záhonů vám před zimním odpočinkem pěkně protáhne tělo. Na zahradě je ale stále také co sklízet a vysazovat.
Pořád se zdálo, že je ještě hezky a najednou zafoukal studený vítr. Do rána je zahrada plná listí. Než začne padat sníh, hrábě ani neuklízejte, listí padá pořád. Zahradě dává krásné barvy, takže se jistě nezlobíte, že některé stromy si zaltavou nebo červenou nádheru podrží až do mrazů. Pohrabané listí dávejte na kompost a promíchejte ho s již zetlelou spodní vrstvou. Nástelku z listí můžete použít také pro ochranu kořenů ovocných stromů, problém ovšem je, že se ve větru stihne ještě rozlétat zpátky po celé zahradě. Takže i tady ho promíchejte s těžším materiálem, který zároveň dodá stromům na jaře živiny. Nastýlejte hlavně po obvodu koruny, ne přímo na kmen. Jemné kořeny, které by mohl poškodit mráz, jsou totiž právě zhruba v obvodu koruny.
Jehličí má zelenou
Z ostříhaných jehličnatých stromů vytvoříte nejlepší ochranu skalky a choulostivých rostlin. Jehličnaté větvičky zajistí ochranu proti mrazu, přitom ale pod sebou nebudou zbytečně zadržovat vlhkost. Ale i jehličnany potřebují ochranu. První mokrý sníh může napadnout už v listopadu a z větví smrků, jedlí a borovic je potřeba ho setřást, aby se nepolámaly. Ještě choulostivější jsou jalovce, túje a tisy. Ty je dobré před zimou svázat, aby je sníh nerozčísl a trvale jim nepoškodil tvar. Listopad bez mrazu je ale i vhodnou dobou pro výsadbu jehličnatých stromů, k založení okrasného plotu z tújí nebo smrčků.
Užitková zahrada
Pořád je co sklízet. Poslední hlávkové zelí nakrouháme a naložíme, abychom měli celou zimu zásobu domácího kyselého. Vyrýváme zimní mrkev a celer, ukládáme buď do pískového lože ve sklepě nebo pěkně očištěné a nakrouhané do mrazáku. Pomalu probíráme mrazuvzdornou růžičkovou kapustu, pórek, kadeřávek – tahle čerstvá zelenina teď na podzim přijde v kuchyni vhod. Abychom mohli po celou zimu sklízet také špenát, polníček a petrželku, ochráníme je před mrazem překrytím netkanou textilií. Pod ní budou dobře chráněny i základy sklizně příštího jara – do zryté a přihnojené půdy můžete vysít ranou karotku, kořenovou petržel, ředkvičky i salát, pod textilií naklíčí a na jaře rychle vyrazí. Pokud máte předpěstované sazeničky a chcete sklízet třeba salát i v zimě, můžete jim vytvořit miniskleníčky ze sklenic. Když nemrzne, můžete také vysazovat a přesazovat jabloně, hrušně, třešně i slivoně. Nezapomeňte, že všechny dřeviny, užitkové i okrasné, potřebují před zimou důkladně zalít.
Okrasná zahrada
Jakmile přejde první přízemní mráz, je po posledních květech chryzantém, jiřinek i růží. Chryzantémy ostříhejte nízko nad zemí, jiřinky vyryjte a oschlé hlízy uskladněte v tmavé chladné místnosti pro příští rok. Růže nyní potřebují zvláštní péči. Záhonové keřové sestřihneme a přihrneme k nim kopeček zeminy, aby byl překryt krček. Ten je totiž nejchoulostivější na mráz. U stromkových růží je to složitější – krček je tam, kde se začíná větvit naroubovaná koruna. Máte dvě možnosti – buď růži obalit v tomto místě slámou, kterou ještě překryjete fólií, nebo stromek opatrně ohnete a celou korunku až po krček zahrabete do země a zatížíte, aby se nevzpřímil. U starších kmínků použijete samozřejmě první variantu, abyste je nezlomili. Ochranu kmínku potřebují i jiné okrasné dřeviny, nejen proti mrazu, ale také proti zvěři, která v zimě ráda na zahrady zavítá a okouše, co najde.
TIP
Pro ozdobu i pro ochranu
Poslední ozdobou na konci listopadu zůstávají na zahradě okrasné trávy, bambus a některé trvalky, které si zachovávají listy. Jsou sice již suché, zbarvují se do žluté a hnědé, ale přece jen s příchodem sněhu vypovídají o tom, že zahrada je stále krásná a živá. Na podzim je ale nestříháme i z jiného důvodu – suché listy poskytují ochranu středu rostlin, ze kterého na jaře vyrazí nové zelené přírůstky.
Text: Gabriela Koulová
Publikováno: 2. 11. 2011, Autor:
