reklama

Zelená oáza uprostřed husté zástavby

Sen o bohatě kvetoucí zahradě si může splnit každý, a to i vlastník malé zahrady, která je uzavřena mezi zástavbou domů. Je třeba hlavně využít pozitiva, kterými jsou chráněná poloha vnitřního dvora a potlačit negativa, kterými mohou být například vysoké stěny okolní zástavby.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Zelená oáza uprostřed husté zástavby

V prvé řadě by vždy majitelům domu mělo záležet na tom, aby jejich zahrada dobře navazovala na architekturu domu. Měla by respektovat buďto starou klasickou zástavbu, nebo moderní pojetí. Venkovní areál by zkrátka vždy měl dobře zapadnout do celkového pojetí prostoru.

Volba vegetace je velmi důležitá

Je-li rámec venkovní plochy příliš strohý, je maximálně vhodné vyplnit jej bujně rostoucí vegetací.  Takovou, která majitele nadchne v každém ročním období jinou podobou, jinými barvami, odlišnou strukturou. Rostliny, ať už trvalky nebo hrnkové rostliny mohou být laděny do pouhých dvou či tří barev anebo naopak zářit všemi nejrůznějšími barvami, podle vkusu obyvatel. Cit pro detail a vydařené barevné kombinace se odrazí na tom, jak výrazně budou jistá zákoutí lákat pohledy. Díky ohraničenému prostoru zde velmi často mohou dostat svou příležitost i takové rostliny, které by v regionech s tuhými mrazy nepřežily zimu.

Ohraničení prostoru

Pálené cihly a z nich zbudované zdi jsou častým ohraničením prostoru uprostřed domovní zástavby. Ideálním řešením je nechat je ovšem jen částečně popnout loubincem nebo břečťanem, tak aby krása starých cihel zůstala částečně odhalena. Hranici se sousedy mohou tvořit třeba i plaňkové ploty anebo mřížoví branek. To dává ideální příležitost k výsadbě krásně kvetoucích plaménků nebo pnoucích růží. Zelenou stěnu lze vytvořit z rychle rostoucího bambusu.

Zelená oáza uprostřed husté zástavby
Zelená oáza uprostřed husté zástavby (Zdroj: )
Zelená oáza uprostřed husté zástavby
Zelená oáza uprostřed husté zástavby (Zdroj: )
Zelená oáza uprostřed husté zástavby
Zelená oáza uprostřed husté zástavby (Zdroj: )

Dlouhá zahrada s úzkým půdorysem

V tomto případě umožní delší půdorys vytvoření většího prostoru uprostřed. Do něj se může vejít jak posezení, tak třeba i jezírko. Na konci zahrady můžete v klidném zákoutí zbudovat menší terasu a k ní vedoucí štěrkovou cestičku. Nad posezením by měl být vysazen strom s košatější korunou, například javor, který vytvoří stín a zároveň navodí jistou pohledovou intimitu pro vaše místo relaxace. Není-li výsadba většího stromu možná, lze využít pochopitelně pergolu, kterou následně osadíte popínavkami.

Zahrada do tvaru písmene L

Tento tvar zahrady také nemusí postrádat tolik oblíbené jezírko. To nemusí být pochopitelně vždy uprostřed zahrady, dostatek pozornosti si jistě vyslouží třeba i v rohu. V takovém případě na něj bude dobrý výhled jak z domu a jeho přilehlé terasy, tak z posezení, či ze schodů vedoucích k terase. Podél stěny domu můžete vysázet například levanduli, bude-li tam mít dostatek slunce anebo keříky zimostrázu, které budete pravidelně zastřihovat. Obojí vytvoří působivý lem vaší dlážděné nebo štěrkové cestičky zahradou.

Při tvorbě zahrad uprostřed zástavby je vždy nejdůležitější dokázat podtrhnout jejich výhody a vytěžit z nich maximum, zatímco na druhé straně potlačení jejích negativních činitelů už pak nemusí být takový problém.

Text: Zuzana Bohdalová

Publikováno: 4. 6. 2015, Autor: