Někomu se možná bude jevit založení venkovské zahrady v současné době jako cesta do minulosti. Ale i taková zahrada může být i moderně pojatá. A zdaleka nemusí být pouze na venkově. S venkovskými zahradami se můžeme setkat i ve městech. Je to spíše o volbě rostlin. O spojení květin se zeleninou a o jejich vzájemném zapojení v záhonech, o pěstování léčivých bylin a rostlin, které známe spíše ze zahrad našich babiček. Přidáním moderního prvku se z nich stávají moderní venkovské zahrady.
Možná i to, že si venkovské zahrady většina z nás spojuje s poklidem tehdejší doby je to, co nás opět přivádí k jejich tvorbě. Práce na zahradě je radost a odpočinek zároveň a zvláště na zahradě takové, kterou jsme vybudovali a vysázeli vlastnoručně a podle svých představ. Je sice pravda, že výsadba, setí, okopávání, pletí, hnojení, zálivka, přesazování, množení rostlin, to vše stojí docela dost námahy a energie, ale uklidňuje to mysl a přináší radost z dobře vykonané práce. Nakonec i sklizeň bohaté úrody potěší každého pěstitele.
Zařizujeme-li venkovskou zahrádku, velikost pozemku bude hrát až druhotnou roli. Hlavní je přece radost ze zahradničení a nikoli honba za samozásobením vlastními potravinami. Cihlové cestičky ohraničující menší záhony a klasické nízké živé plůtky mohou být na velkém ale i malém zahradním pozemku.
Ve venkovských zahradách vedle sebe běžně vyrůstají hrachor vonný (Lythrus odoratus), měsíček zahradní (Calendulla officinalis) a vedle nich osvědčená brukvovitá zelenina nebo rajčata s drobnými plody. Anebo pěstujte jiřinky (Dahlia), mezi nimi půvabnou trávu se jménem dochan huňatý (Pennisetum villosum) ve společnosti toskánského palmového kadeřávku (Brassica oleracea var. acephala ‚Nero di Toscana‘.
Moderní venkovská zahrada (Zdroj: archiv redakce) Moderní venkovská zahrada (Zdroj: archiv redakce) Moderní venkovská zahrada (Zdroj: archiv redakce) Moderní venkovská zahrada (Zdroj: archiv redakce)
Dalšími prvky, které vytvoří typickou atmosféru venkovské zahrádky, jsou půvabné květinové záhony se směsí bohatě kvetoucích trvalek a letniček. Osvědčily se ostálky (Zinnia), lichořeřišnice (Tropaeolum majus), velkokvěté i nízké varianty slunečnic (Helianthus annuus), aksamitníky (Tagetes). U aksamitníků je výhodou, že odpuzují některé škůdce, jako například molice, ale na druhou stranu však mohou na sebe přilákat slimáky.
Pro ty, kteří mají věčně ztuhlá záda, se doporučuje pořízení vyvýšených záhonů. Lépe se obdělávají a navíc jako jejich základ můžeme využít zahradní odpad. Na venkov se takovéto záhony přímo skvěle hodí. Zahrada pak nepůsobí příliš formálně. Na takovýchto záhonech můžeme s úspěchem pěstovat například nejrůznější druhy tykví anebo zeleninu s různou dobou sklizně, to je ten nejjednodušší způsob, jak si zajistit v průběhu celé sklizně dostatečnou zásobu čerstvých vitamínů.
