Pro milovníky kvetoucích balkonovek, které v zimě ozdobí byt, jsou tu kromě dobře známých ibišků i jiné poměrně nenáročné exotky. Krásné zelené keříky podslunečníku neboli mračňáku se u nás teprve zabydlují, ale rychle si získávají oblibu.
Proč tak podivná jména u květiny, která se stále směje? Možná proto, že mraky nemá ráda, ale přímé polední slunce ji také může poškodit. To ale není důležité. Hlavní pro milovníky rostlin v nádobách je určitě to, že mračňák (Abutilon) budete mít v plné kráse na očích po celý rok.
Na podzim do pokoje
Koncem září je potřeba tuto nemrazuvzdornou exotku původem z teplých krajů Jižní a Střední Ameriky přenést do domu. Nejlépe přezimuje v místnosti s dobrým světlem a teplotou 10-15 °C. Jestli se ale chcete i v zimě těšit z jejích květů, pak ji můžete umístit i do pokoje s vyšší teplotou. Počítejte ovšem s tím, že kvetením sekeřík vysiluje, dopřejte mu tedy teď v září a říjnu alespoň trochu oddechu někde na chladnějším místě. Než začnete topit, určitě se takové v bytě najde. Zalévejte ji jen tak, aby nevyschla a nehnojte. Až zatopíte, bude potřebovat pravidelnou zálivku a trochu přihnojení na květ. Potřebuje dobře propustnou půdu, nejdůležitější je pro ni ale dostatek světla a slunce, v bytě jí v zimním období určitě nehrozí ani to, že by ji polední sluneční paprsky spálily.
Na jaře na balkon či terasu
Koncem zimy, jak přestáváme alespoň v části bytu topit, nechte mračňák opět tak dva měsíce odpočívat při teplotě do 15 °C a skromné zálivce. V květnu pak přidejte novou zeminu nebo rychle rostoucí keřík přesaďte do větší nádoby, když bude mít dost prostoru, vypěstujete ho až tři metry vysoký. Můžete lehce zastřihnout vrcholové výhony, aby se rostlina rozkošatila také do šířky. V době, kdy už nehrozí mrazíky, mračňák přestěhujte ven. Umístěte ho na balkoně čiterase tak, aby v hodinách největšího žáru byl chráněný před paprsky slunce, jinak si na něm po zbytek dne bude libovat. Když to nejde jinak, přistiňte mu přes poledne slunečníkem – tady jsme tedy u toho druhého názvu podslunečník. Od jasra do léta pak jednou za 3 – 4 týdny přihnojujte. Pozor na mšice, mladé měkké výhonky a řapíky krásných zelených listů jim moc chutnají. Zasáhněte co nejdříve stíráním nebo použijte vhodný insekticid.
Barevné květy
Mračáky mají proti ibiškům tu výhodu, že jejich květ neuvadá hned druhý den, ale vydrží zdobit keřík asi týden. Rostliny vypěstované pro naše balkony a pokoje jsou dekorativní i v listu, buď sytě zeleném, nebo třeba žlutě panašovaném. Hlavní radostí jsou ovšem bohatě po celou sezonu od června do září (a případně pak opět v zimě v pokoji) rozkvétající poupata. Hybridní kultivary nabízejí celou škálu barev – Ashford Red je červený, Canry Bird jasně žlutý, Kentish Belle jemně meruňkový, Pink Lady růžový, Nabob tmavě vínový až do hněda, Veronica Tennant něžně bílý. Odrůda Abutilon megapotamicum je u nás zatím málo známá, v nabídce zahradnictví se ale také začíná objevovat. Její květy připomínají malé lampionky – odtud také lidový název převzatý z angličtiny – čínské lampionky. Původ má ovšem tento druh v Brazílii, to jen ty lampionky vypadají jako čínské papírové. Jsou dvoubarevné – svrchní baňatá část může být červená, oranžová nebo žlutá, spodní lístky květu jsou kontrastní bílé nebo žluté a uprostřed vystrkuje jazýček krásně osrstěná blizna. Mračáky můžete pěstovat jako husté keře nebo naroubované na kmínku jako dekorativní nádobové stromečky.
TIP
Pozor na plevel
V Číně se po tisíce let pěstuje mračňák Theophrastův, jednoletá bylina s pevnými, jutě podobnými vlákny, využívanými pro tkaní pevných textilií. V našichzahradách se ovjevil poměrně nedávno jako ozdobná letnička s půvabnými žlutými kvítky. Ukazuje se však, že stejně jako dříve v Severní Americe, i u nás se rostlina stává nepříjemným invazivním plevelem, odolným proti většině selektivních herbicidů. Snadno se množí samovýsevem. Tuhle letničku do zahrady tedy raději ne, škodí v zemědělských porostech a i v zahradě se jí nakonec budete jen obtížně zbavovat, když vám zaplevelí záhony i podrosty pod keři a stromy.
Petr je loutkář světového formátu, který kromě svých dvou krámků v Nerudově ulici pomáhal založit také loutkovou univerzitu. Jeho výtvory používá ve svých filmech třeba i společnost Disney.
