Romantické scenérie anglických, skotských či provensálských vřesovišť jsou pro zahrádkáře velice inspirativní zvlášť s blížícím se podzimem. Některé vřesy a vřesovce totiž sice vykvétají na jaře, ta prává záplava květů nás ale čeká právě v září.
Vřes obecný (Calluna vulgaris) je oblíbená dekorativnírostlina. Často nám zdobí pokoj v květináči trs půvabný v květu i při barevné proměně drobnými lístky obsypaných stonků a usychajících kvítků. Stejně pěkně se vyjímá jako solitér třeba ve skalce. Pokud ale chceme v okrasné zahradě opravdu využít jeho krásu, vysazujeme ho ve větší ploše a kombinujeme s dalšími vřesovištnímirostlinami. Vřes se snadno rozroste do širokých nízkých keříků a vytvoří souvislý porost – malé zahradnívřesoviště.
Přírodní zahrada
Patříte mezi příznivce zahrady nespoutané do přesných geometrických tvarů, kde výsadba připomíná obraz krajiny? Vřesovištní zahrada vám umožňuje právě takový obraz vytvořit, přitom zvlášť ve vyšších polohách nebude u nás ničím exotickým, takový ráz mají slunné stráně našich kopců, pokud nejsou uměle zalesněné nebo kultivované pro kosení a spásání luk.
Osluněný svah v zahradě bude tak pokryt nízkými vřesovištnímirostlinami, na vrcholu svahu ho doplní vzrostlé jehličnatéstromy nebo okrasnýjavor. Vysoké stromy vytvoří zastínění pro rododendrony a azalky, uprostřed vřesové stráně pak vykukují jehličnaté zákrsky, kompaktní nízké kleče, jalovce nebo miniaturní převislé smrky. Cestičky vaším vřesovištěm je nejlépe ponechat přírodní, pro pohodlnější údržbu je můžete vyložit plochými kameny nebo dřevěnou kulatinou. Toužíte přece jen po kousku exotiky? Pak můžete vysadit některou exotickoudřevinu, pokud ohlídáte, aby byla stejně jako ostatní rostliny milovníkem kyselé půdy, bude se sem určitě hodit. Vřesy nerostou jen v Evropě, ale i v rozsáhlých oblastech Asie a Afriky, kde jsou doplňující druhy jiné než u nás, takže jistě najdete zajímavé keře a stromy původem z těchto krajin.
Barevné obrazy
Také pro zahrady se záhony přesně naplánovanými do kruhů, obdélníků a čtverců, protkanými cestičkami z bílého kačírku, červených cihel nebo z dlažby jsou vřesy vítanými podzimními rostlinami. Po odkvětu letniček můžete hustě vysadit sazenice tak, že jejich barvy budou tvořit různé obrazce. Taková malba výsadbou je dobře známá ze stylufrancouzskýchparků našich zámků. Kdo má rád přesnost a jasně zřetelné pilíře zahrady, tomu budou od konce srpna do zimy vřesy i vřesovce na takových záhonech lahodit. V rozích nebo středu záhonů je dozdobí tvarované stálezelenékeře a stromky. Vyšlechtěné odrůdy vřesu mají celou škálu barev od bílé přes různé odstínyrůžové až po fialovou a červenou, barevné přechody lze tedy krásně vyladit, odstíny na sebe mohou navazovat od světlých po nejtmavší nebo kontrastem vyčarujete na záhonu kruhy, pruhy či dokonce stylizovaný obrázek. Takové záhony bývají sezónní, ale je škoda se o sazenice vřesů připravit, lépe je přesázet je do květináčů, sestřihnout a ponechat pro další podzim opět k výsadbě na záhony. Na to ovšem potřebujete na zahradu tak velkou, že se v ní najde místo pro přechovávání takto využívaných trvalek.
Co potřebuje vřesoviště
Vřesy i ostatní rostliny této skupiny jsou nenáročné, zvyklé na suché stráně. Přesto dovedou trpět suchem, vysychání je postihuje zejména v zimách bez sněhu, kdy je třeba je stejně jako jehličnany zalévat. Co ale opravdu nemají rády je vápenitá půda. Jejich přírodní lokality jsou rašeliniště, stráně pod jehličnatými a dubovými lesy, zkrátka místa s typicky kyselou zeminou. Tu jim musíte dodat i na zahradě. Můžete použít speciální substrát na vřesovištní rostliny nebo přimíchat do kvalitní půdy rašelinu. Pokud zakládáte vřesoviště jako trvalou součást zahrady, pak bude přihnojování rašelinou nutné každý rok, pro záhon vřesů přidejte trochu rašeliny při výsadbě ke každé rostlince.
TIP
Co se hodí k vřesům
Určitě jsou to vřesovce, velmi podobné vřesům, trošku vyšší keříky s o něco většími zvonečky kvítků na lodyhách. Vřesovce jsou ale choulostivější na mráz, do našich podmínek se hodí vřesovec pleťový (Erica carnea), popelavý (E. cinerea), ladní (E. tetralix) a těkavý (E. vagans). Vykvétají dvakrát ročně, vřesoviště tak ozdobí květy už velmi časně na jaře a znovu na podzim. Stejně jako vřesy je po každém odkvětu sestřihněte, aby keříky příliš nedřevnatěly a nové výhony bohatě kvetly. Na rašelinová vřesoviště přirozeně patří také brusinka (Vaccinium vitis-idaea) a klikva (Vaccinium macrocarpum), které navíc nesou lahodné plody. Sytě zelené tuhé lístky zbarvující se postupně do červena má také libavka (Gaultheria), nízké, na jaře kvetoucí keříky s květy připomínajícími konvalinky tvoří kyhanka (Andromeda), u nás přirozenou dobře se ujímající rostlinou je i medvědice (Arctostaphylos) s bílými květy.
Vřesoviště vám přinese barvy od purpurové přes růžovou až po bílou. Ideální je pro vřesoviště kobercová výsadba a sluší jím společnost borovicí, růží či jeřabin.
