Podle dávného zvyku řežou svobodné dívky na den sv. Barbory – tedy 4. prosince – větvičky ovocných stromů, opatrují je ve vázách a čekají, zda vykvetou do Štědrého dne. Možná vás netrápí, jestli se budete příští rok vdávat, zato jara se nemůžete dočkat. Dejte mu tedy vykvést alespoň v teple domova.
Rychlení větviček, které vám ve váze vykvetou a zazelenají se čerstvými lístky, je spojené se začátkem prosince z velice jednoduchého důvodu – do té doby totižstromy a keře sbírají sílu, odpočívají. Nové květy zakládají v pupenech až od začátku prosince. Dříve stříhané větvičky by vám tedy nemohly vykvést. Zato když si ze zahrady nebo z procházky zimní přírodou donesete rozsochatou dekoraci až nyní v předvánočním období, vyraší vám skoro se zárukou. Možná ne na Štědrý den, ale do Nového roku jistě.
Dobrý nápad? Svižná procházka na mrazivém vzduchu vám v rámci předvánočního shonu udělá dobře. Nechte úklidu, nákupů a vydejte se polní cestou, na kraj lesa a ve městě třeba do lesoparků nebo tam, kde bují náletové dřeviny – takových míst je všude dost. Noste si z procházky domů větvičky různých dřevin postupně – a hledejte pro ně různé vázy, skleničky, lahvičky. Vytvoříte zajímavé dekorace a postupně vám budou nakvétáním přibližovat první jarní dny.
Co najdete v zahradě a v sadu
Pravé barborky jsou třešňové – právě taková ratolest totiž údajně rozkvetla v rukou dceři obchodníka z Malé Asie, když ji pro její křesťanskou víru vedli na popravu. Vás za pár ostrými zahradnickými nůžkami nebo nožem s pilkou uříznutými větvičkami nikdo trestat nebude. Ve své zahradě určitě najdete nějaké, které jste zapomněli odstranit při podzimním prořezu dřevin. A i ve volné přírodě si jistě dáte pozor, abyste barbarsky nelámali stromky a keře tak, že poškodíte celou rostlinu a její vzrůst. Vyberte jen pár výhonků, které by nejspíš stejně zplaněly, a řežte je v celé délce – tedy tam, kde odbočují z mateřské větve – nenechávejte zbytečně pahýly, které rostlinu hyzdí i vysilují.
Svůj vpád do zimní zahrady nemusíte omezit na třešně – vykvetou vám i větévky višní, slivoní, švestek, jabloní, hrušní nebo meruněk. A samozřejmě také okrasných sakur nebo mandloní a překrásnými velkými květy zdobených magnólií. Stejně jako na jaře na stromech budou vykvétat některé dříve, jiné o pár dnů později. Když nařežete z každého stromu něco, můžete ve velké váze vytvořit zvláštní kompozici, která bude postupně oblékat černou a šedou barvu kůry do růžových poupátek a bílých až červených květů. Vyrazí nádherná magnólie v bílé či temně růžové, pak se přidají meruňky, sakury s bohatými plnými růžovými kvítky, jabloně s panenskou bílou. A při dobré péči se objeví i zelené lístečky. Taková kytice vám může zkrátka proměňovat studený zimní byt v předzvěst lepších časů.
Keře a stromy z plotu i z mezí
Nakvétající dekoraci můžete stvořit také z tenčích větviček různých keřů nebo větví okrasnýchstromů. Vrbičky od rybníka vás brzy potěší kočičkami (jen pozor na opadávající žlutý pyl – na ubruse dovede vytvořit nevypratelnou skvrnu), zlatice neboli zlatý déšť se obalí žlutými kvítky a vzápětí jasně zelenými lístky. Přidejte snítku kaštanu s poupětem a v pokoji se rozsvítí bílá svíce, brzy obklopená zprvu trošku lepkavými členitými listy. Bříza spustí jehnědy (opět pozor na pyl) a modřín vyrazí chomáčky zelených jehliček. Nebojte se, rostliny se ve váze nepoperou, vzájemně si nevadí, takže můžete vytvářet kompozice, při nichž fantazie nikdy nekončí. Vše můžete završit pár snítkami tavolníku, který se obsype bílými kvítky – jsou krásné, ale jejich vůně je velmi specifická, temně nahořklá, ne každý ji má rád. Zato jasmín vám opravdu připomene, že jaro se blíží i se všemi svými voňavými půvaby.
Jak zaručit, že rozkvetou?
Než je budeme aranžovat, necháme větvičky postupně přivyknout teplu. Z chladné přírody je tedy nejprve alespoň dvě hodiny necháme odpočinout v tmavé, studené a vlhké místnosti. Ideální je sklep nebo nevytápěná garáž. Pak vezmeme na pomoc ostrý nůž a konce, které přijdou do vody, šikmo seřízneme – to proto, aby plocha, kterou přijímají životodárnou vodu, byla co největší. Naaranžovanou v nádobě přeneseme dekoraci do teplého pokoje. Pokud v něm máme kolem dvaceti stupňů, do tří týdnů se spolehlivě dočkáme kvítků. Mezitím ovšem musíme dolévat nebo i vyměňovat vodu, aby jí bylo stále dost a nekazila se hnilobou. Často se stává, že vody ve váze je dost, ale vzduch je pro pupeny příliš suchý – na jaře čerpají vláhu i z něj. Proto je lepší dekoraci umístit dál od topení a každý den ji lehce postříkat rosičkou. V květinářství můžete zakoupit přípravek pro dlouhé kvetení, ale stejně dobře poslouží jejich trvanlivosti i lžička cukru.
TIP: Chcete rozkvétání urychlit? Po adaptaci v chladnu a temnu ponořte celé větvičky do vody teplé asi třicet stupňů. Ponechte je tak přes noc a pak teprve aranžujte, rychleji se probudí k životu.
