Bylo by škoda na podzim zavřít vrátka na zahradu a otevřít je až na jaře. Vždyť si ji můžeme osázet tak, aby nás těšila přes celou zimu. A to nejen kombinacemi zeleně jehličnanů a stále zelených keřů, ale dokonce i keři, které rozkvétají v prosinci a lednu.
Rostliny, které kvetou během zimy, jsou velmi ovlivněny průběhem zimních teplot a stanovištěm, na kterém rostou. Mohou tedy začít nasazovat na květ během listopadu a prosince, ale pokud se teplota dostane pod bod mrazu, vývoj kvetení se zastaví a pokračuje v přijatelnějším čase. Je dobrodružstvím sledovat, jak si poradí se střídáním zimních teplot, protože samozřejmě hrozí riziko, že když po oblevě, která jim svědčí, přijdou tuhé mrazy, probuzené keře mohou o svou parádu přijít. Paní přírodě prostě neporučíme. A které rostliny nám v zimě mohou dopřát tuto napínavou podívanou?
Voňavý zimolez
Zimolez Purpusův (Lonicera x purpusii) je málo známá odrůda zimolezu (označovaná také jako zimolez křovitý) pocházející z Číny. Silně roste, je otužilý a péče o něj je snadná. Nemá velké nároky na složení půdy a roste v jakékoli obyčejné zahradní půdě. Pravidelné stříhání také není nutné. Zimolez Purpusův je charakteristický hlavně tím, že kvete počátkem zimy a vydatně sladce voní. Další jeho pozitivní vlastností je dobrá schopnost kvetení. Květy jsou dlouhé asi 1,5 cm, mají žlutavou až krémovou barvu a zůstávají na rostlině od prosince do března. V létě se z květů utvoří červené plody. Keř je stále zelený, pokud je umístěn na obzvlášť vhodném místě nebo v mírnějších oblastech, což znamená, že listy neopadají až do pozdní zimy. Jelikož zimolez dorůstá výšky jen kolem dvou metrů, hodí se velmi dobře i na malé zahrady. Lze ho vysazovat ve skupinách nebo jednotlivě. Doporučujeme vysadit tento keř na nějaké význačné místo zahrady, protože je na něj příjemný pohled a nádherně voní. Když se jeho větve ustřihnou a dají do vázy s vodou, vydrží voňavé několik dní.
Méně známý obří bratr
Ani špatné počasí, sníh a nízké teploty zimokvětu časnému (Chimonanthus praecox) nezabrání, aby nás během zimy nepoctil svými krásnými květy a příjemnou vůní. Je odolný vůči mrazu až do teploty -28 °C a preferuje úrodnou a propustnou půdu. Květy jsou asi 2,5 cm dlouhé, krémově nažloutlé a ve středu mají červenou skvrnu. Mohou začít kvést už v prosinci, ale hlavní sezóna květu je v únoru a březnu. Listy se objeví po květech a na podzim zbělí až zežloutnou. Protože v posledních letech kvetl poněkud šetrně a je o něco choulostivější, měl by být vysazen na chráněném a slunném místě. Jakmile se zimokvět usadí a zakoření, je z něj efektní v zimě kvetoucí keř, který dorůstá výšky 3 až 4 metry. Měl by se prořezávat velmi opatrně, protože květy rostou na dřevě, které je jen dva roky staré. Příjemnou vůni jeho květů si můžeme vychutnat i ve vnitřních prostorách, protože jeho větve lehce vydrží pár dní ve váze. Tento v zimě kvetoucí keř je endemitem v Číně a zatím není u nás příliš známý.
Kráska s proměnlivým kabátkem
Bílá forsytie (Abeliophyllum distichum) nepatří do rodiny forsytií, jak název mylně napovídá. Její jmenovkyně kvete na jaře a má odlišné květy. Zatímco forsytie, která kvete koncem jara, má žluté květy, bílá forsytie má krásné bílé nebo jemně růžové hvězdicovité květy. Tato v zimě kvetoucí rostlina je skutečná rarita. 1,5 cm dlouhé květy se objevují od ledna do dubna a mohou být jeden rok bílé a další růžové. Má se za to, že to je kvůli rozdílné absorpci stopových prvků či jiných aktivních látek v půdě. Na chráněném a slunném místě může bílá forsytie dorůstat výšky 2 m a ideálně se hodí pro menší zahrady. Na příznivém místě je péče o ni snadná a rostlina je nesmírně otužilá. Když ji uříznete a dáte do vázy, můžete si tuto elegantní rostlinu užívat v místnosti několik dní. Rostlina pochází z Koreje.
Osamělá parádnice
Mimořádně krásnou a jedinečně vonící „zimní květinou“ je kalina vonná (Viburnum farreri). Všechny keře tohoto rodu jsou atraktivní po celý rok. První pozoruhodné, většinou bílé, ale sporadicky i růžově zabarvené květy se u nás často objeví už v listopadu, ačkoli hlavní sezóna květu je od února do dubna. Tento hustý vzpřímený keř dorůstá výšky 3 až 4 metry. Protože má rostlina ráda teplo, preferuje slunná místa nebo částečný stín. Má také ráda mírně kyselou ne příliš suchou půdu. Celkem vzato je ale tato rostlina docela nekomplikovaná a mrazuvzdorná. Příjemně voňavé kvetoucí větvese bohužel nehodí do vázy, protože květy velmi rychle opadají. Kaliny jsou endemitem v Číně a nejlépe vyniknou, když stojí samostatně.
Vánoce s jasmínem
Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) má dlouhé, slabé, čtyřhranné, zelené větve, které se dají vyvazovat ke konstrukci. Keř je 1 až 3 m vysoký. Vstřícné listy jsou trojčetné, 1 až 3 cm dlouhé. Za mírných zim se na keři objevují žluté 2,5 cm květy podobné prvosence už o Vánocích. Většinou však jasmín kvete v období únor – březen. Je nenáročný. Daří se mu ve stínu a v polostínu na půdách dostatečně zásobených živinami. Na zimu je vhodná přikrývka kořenů. Rozmnožuje se řízkováním nebo hřížením. Větvičky, které leží na zemi, snadno zakořeňují, takže je pouze odstřihneme od mateční rostliny. Používáme ho v teplejších oblastech na popínání stěn, sloupků, na svahy. Jeho domovinou je také Čína.
Květy na holých větvích
Vilín (Hamamelis) trochu připomíná lísku. Jsou to řídce větvené keře s opadavými listy. Jejich květy jsou drobné, složené ze čtyř protáhlých květních plátků, ale na keřích jsou velmi nápadné, protože rozkvétají v době, kdy rostlina nemá listy. Podle odrůdy to bývá v prosinci až březnu. Vilínům se dobře daří v každé zahradní půdě s dostatkem živin a vláhy. Nemají však rády vápno – jsou to tzv. vápnostřezné rostliny, pouze vilín viržinský snáší i půdy vápenité. Rostou sice pomalu, ale časem dorostou výšky až čtyř metrů a jsou dlouhověké. Řez jim příliš nesvědčí. Nejlépe se uplatní jako solitéry, kombinace s ostatními keři není vhodná, nehodí se ani do živých plotů. Vilínům to sluší jako předsadbě před tmavými jehličnany. Celý keř totiž bývá obalený květy a na pozadí tmavého jehličí doslova svítí do dálky. Velmi pěkná je také kombinace vilínu kvetoucího žlutě a červeně. Vilíny se rozmnožují poměrně těžce, nejlepší je vilín koupit v zahradnictví nebo jiném specializovaném obchodě. Z nabídky odrůd si jistě každý vybere. Květy vilínů mají neobvyklou vlastnost. Když nastane mráz, korunní plátky se stočí dovnitř květu. Když mráz pomine a oteplí se, znovu se narovnají. Tím se vlastně rostlina brání zmrznutí květů a doba kvetení se prodlužuje.
TIP
Pro pěkný zimní pohled
Abychom se zimními kvetoucími otužilci mohli co nejvíce kochat, vysazujeme je tam, kudy zahradou procházíme k domu, nebo tak, abychom na ně viděli z oken.
