Touha po harmonii, po místě, kde můžeme v klidu odpočívat aniž by nás rušil chaotický vnější svět, přivedla i k nám styl japonských zahrad. Nemusíte se stát buddhistou ani zenovým mistrem, oázu klidu si ale můžete vytvořit i na docela malém prostoru.
Voda k japonským zahradám neodmyslitelně patří. Existují sice zenové zahrady suché, to jsou však sofistikovaně provedené plochy z do obrazců upravovaného bílého písku a kamenů, v nichž nenajdete rostliny. Takže pro našince to vlastně zahrada není. Raději si tedy přizpůsobíme evropskému zjednodušenému pojetí zahradu vycházející z čínské tradice a dovedenou v Japonsku do podoby vyjadřující životní rovnováhu, klid a spočinutí, ale i cestu za poznáním – především sebe sama.
Kámen a voda
Tyto dva prvky neživé přírody se v japonském stylu zahrady doplňují, prolínají, vzájemně dekorují. Málokdo má štěstí na zahradu s potůčkem, a tak se většinou musíme spokojit s uměle vybudovaným jezírkem. Pokud ho vyhloubíte v mokré louce, kde bude stále napájeno přirozenými prameny, máte vyhráno. Stačí jen velkými kameny vyložit dno, obložit břehy, drobnějšími dozdobit okolí záhonů nad jezírkem a máte vytvořen základ pro japonské zákoutí.
Takový rybníček bude potřebovat přirozený odtok vody struhou, která oživí zahradu právě onou tolik žádoucí tekoucí vodou. Musíte vodu do jezírka přivést uměle? Nedá se nic dělat. Pro japonskouzahradu je ovšem důležité, aby nic umělého nebylo vidět. Trubky tedy schovejte pod zem a přítok zamaskujte kameny tak, aby vypadal jako přirozený. Také beton a fólie takového jezírka musí být dokonale ukryty pod drobnými kamínky jak na dně, tak i na břehu, kde budou dekorativně působit například větší valounky. S tímto jezírkem budete mít samozřejmě víc práce než s přírodním rybníčkem, v němž dobře funguje samočištění. Ideální je i tady zajistit průtok vody, spotřeba by vám ale velice narostla, takže pokud nemáte vlastní bohatou studnu, omezte se raději na menší jezírko, které budete pravidelně jednou ročně vybírat a čistit.
V japonské zahradě naleznete sice dokonale sestřihané stromky do oválů, koulí nebo deštníčků, samotná kompozice zahrady ovšem pravidelnost popírá. Tradice praví, že je třeba zlým duchům zkomplikovat cestu tak, aby po ní nemohli projít k nám. Proto jsou břehy jezírka vyložené kameny do nepravidelných zátočin, cestičky vedou klikatě a i oblíbený prvek zahrady s jezírkem – můstek přes vodu – se klene v oblouku. Vedle něj je prakticky nezbytným ozdobným prvek kamenná lucerna, umístěná tak, aby pokud v ní zažehnete světlo, přinášela ve večerním šeru efekt odlesku na hladině. Promyšlené střídání světla a stínu patří do japonskézahrady stejně jako voda, představující život. S dekoracemi šetřete, japonský styl je skromný a na množství ozdobiček si nepotrpí. Přesto jezírku můžete přidat na kráse i nějakou soškou – ať už zvolíte stylového sedícího Buddhu nebo třeba štíhlou volavku vzpínající se k nebeským výškám.
Proč ne na terase
Dokonce i na balkoně si můžete vytvořit japonskouminizahrádku. Několik nádob s rostlinami, několik krásných kmenů, vše uspořádané do oku lahodícího postupně se zdvihajícího prostoru. Když do takové kompozice umístíte soudek vyložený fólií nebo keramickou glazovanou nádobu, máte i ono žádoucí jezírko. Pokud v něm poroste nějaká vodní rostlina a zamaskovaným systémem přečerpávání vody vytvoříte i efekt zurčícího a bublajícího pramene, bude efekt dokonalý.
Důležitý je život
Mrtvá opuštěná voda člověka harmonicky nenaladí. Břehy jezírka by tedy měly být osázenyokrasnýmitrávami, mezi nimi může vykvést sem tam nějaký kosatec. Ale s kvetoucímitrvalkami opatrně – japonská zahrada pestré barvy nemá ráda. Rozhodně ale osaďte jezírko vodními rostlinami. Zde si můžete dopřát květy z nejkrásnějších – lekníny a stulíky. Japonci nikdy nezapomenou ani na živočišnou říši v zahradě. Nejenže do jezírek patří rybičky, ale je třeba vytvořit i podmínky pro příchod života z okolní přírody. Místo se sníženým břehem pro pohodlný výstup žab z jezírka, trocha listí na dně pro možnost líhnutí larev nejrůznějšího hmyzu, kameny stýkající se s hladinou tak, aby z nich mohli pít ptáci. Pokud máte jezírko dostatečně velké a hluboké, zkuste v něm chovat oblíbeného japonského koi kapra. Jsou to ryby neuvěřitelných barev, a když si stoupnete na můstek nebo na ploché kameny vytvářející cestu přes vodu, pohled do vody, v níž se hemží nádherné pestré ryby vám zaručeně přinese právě onen kýžený pocit klidu a radosti ze života.
