Pestré záhony střapatých kopretin – typická česká zahrada
Typická česká letní zahrada je plná květů nejrůznějších tvarů a barev. Některé mají původ v našem lučním kvítí, jiné byly přivezeny z dalekých krajů. Ty, které mají okvětní plátky hustě naskládané kolem výrazného středu do květenství nazývaného úbor nám pak napoví – má mě rád – nemá mě rád…
Pestré záhony střapatých kopretin – typická česká zahrada
Kvůli tomu samozřejmě všechny ty „kopretinky“ na zahraděnepěstujeme. Líbí se nám proto, že dlouho kvetou na záhonu, že vydrží až dva týdny nastřihané ve váze, zkrátka že s námi v létě žijí venku i v domě a nabízejí spoustu možností dekorativních kombinací.
Bělostné kopretiny
Bílé květy se žlutým středem na vysoké lodyze patří k těm, které pozná každé malé dítě, i když z mnoha lučních stanovišť vymizely, tam, kde se dnes znovu seká šetrně, najdeme jich spoustu mezi „devatero lučními květy“. Planě u nás rostou tři druhy, nejběžnější je víceletá kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum), v nivách kolem Moravy a Dyje se vyskytuje dvouletá kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), v severozápadních Čechách a na střední Moravě pak kopretina panonská (Leucanthemum margaritae).
Jsou si všechny velice podobné a ani vyšlechtěné zahradní druhy se od nich příliš neliší – snad jen velikostí květů a bohatstvím květů. Dnes jsou často k vidění i plnokvěté kultivary, například u nás v minulém století vyšlechtěná Česká píseň, připomínající spíše bílé chryzantémy. Zahradní kopretiny jsou trvalky, odnožující nové výhony z podzemního oddenku. Jsou ale poměrně choulostivé na vlhkost půdy (nesmí vyschnout, ale také nesmí být přemokřená) a na mráz. Trs obvykle přežije jen několik let. Životnost mu prodloužíte, když ho po odkvětu vykopete, rozdělíte a znovu zasadíte. Zářivě bílé kopretiny se hodí k plaménkům, kohoutkům, omějům i jiným vyšším letničkám i trvalkám. Nízké druhy vytvoří ale i půvabný solitér uprostřed skalky, ty vysoké zase na malém záhonku uprostřed trávníku, kde budou zdobit i na jaře a na podzim sytě zelenými bohatými pilovitými listy.
Žluté hvězdičky
Na kraje záhonů, ale i do balkonových nebo zahradních nádob se výborně hodí Hvězdička přímořská (Asteriscus maritimus). Ve své středomořské domovině je víceletá, u nás ale zpravidla nepřežije zimu, takže se její nejčastěji pěstovaná odrůda Gold Coin objevuje spíše jako letnička. Gold Coin znamená Zlatá mince, a žluté úbory vykvétající obklopené stříbřitě zelenými lístky dělají čest svému jménu. Velkou výhodou této nízké, poléhavé a polštářovitě se rozrůstající rostlinky je to, že vytrvale kvete od dubna až do listopadu. Potřebuje k tomu jen dobrou půdu pro balkónové rostliny a občasné přihnojení pro bohatost květu. Aby byla stále ozdobná, odstřihujte uvadající květy, pak se nebude vysilovat a naopak nasadí další poupata.
Modré a růžové sedmikrásky
Všelicha štěničníkolistá (Brachycome iberidifolia) má kvítky mnohem drobnější než kopretiny a hvězdičky. Proto a pro zemi jejího původu se jí u nás říká australská sedmikráska. K nám byla dovezena hlavně jako letnička do balkónových truhlíků, protože starší šlechtěné odrůdy vytvářely převislé výhony. Dnes už ovšem existují i vzpřímené rostliny, rozrůstající se do bohatých trsů obsypaných úbory žlutých, modrých, růžových i fialových kvítků. Do truhlíků budete asi kupovat hlavně rychlené sazenice, které vám pokvetou už od začátku června do konce září. Chcete-li ale skutečně pestrý záhon, pak si různobarevnou směs na jaře po mrazech vysejte do volné půdy. V červnu rostlinky rychle vyrostou a od července do října pak budou bohatě vykvétat. V lehčí, dobře propustné půdě na slunečném stanovišti není všelicha náročná ani na zálivku ani na hnojenía pestrý všelichový záhon bude vaší letní radostí i chloubou.
Všichni asi známe kopretiny. Existují květiny, které jsou jim velmi podobné. Jaké druhy existují a jak tyto květiny hnojit pomocí hnojiva s obsahem rohoviny?
