Patří k nejznámějším ozdobným rostlinám. Zdobí naše okna zevnitř i zvenčí, jsou to jak pokojové, tak zahradní květiny. Sluší jim to v okenních truhlících, ale i přímo na záhonech. Venkovních begonií je neuvěřitelné množství a každý si může vybrat jiný druh květů i lístků. Přitom nevyžadují žádnou velkou péči.
V poslední době se begonie, původem z tropů a subtropů a velmi oblíbené našimi babičkami, vrací na zasloužené místo do stinných výsadeb našich parků, měst a zahrad. Bohatě kvetoucí begonie dovedou rozzářit tmavší plochy, na kterých je s jinými květinami problém. Begonie je rod rostlin z čeledi Begoniacae a existuje jich téměř tisícovka druhů. Nabídka se často mění podle trendů, obecně se však dělí podle velikosti květu na drobnokvěté a velkokvěté a podle kořenů na begonie s vláknitými a masitými kořeny.
Begonie s vláknitými kořeny mají obvykle listy okrouhlé, zatímco druhy s masitými kořeny mají listy nesouměrně srdčité se zubatými konci. Listy se také liší, mohou být tmavě nebo naopak světle zelené a obvykle s kresbou. I když jsou dužnaté stonky křehké, nesou bohatá květenství. Květy mohou být jednoduché nebo plnokvěté. Některé druhy mají květy různě ozdobené – zvlněné nebo třepenité. Květy nesou nejrůznější odstíny bílé, růžové, žluté a červené. Tyto bohatě kvetoucí trvalky se pěstují v ozdobných nádobách nebo truhlících. Můžeme je však pěstovat i na záhoně, je však třeba je doma předpěstovat. Patří mezi nemrazuvzdorné rostliny, jediný druh begonie zimovzdorná (B. grandis) přežije mrazy, ale jen pod pokrývkou. A jediný druh – voskovka (B. semperflorens) se pěstuje pouze jednu sezónu jako letnička.
Girlandy z begonie převislé
Velké oblibě se v posledních letech těší begonie převislá, což je hybridní kultivar begonie hlíznaté. Převislá část je až 50 cm dlouhá s krásnými drobnými růžovobílými květy a nejlépe se množí semeny. Tyhle barevné krásky patří mezi typicky balkónové rostliny, ale jejich pěstování není samozřejmě vyloučeno ani kdekoli jinde. V truhlíku udělají jejich girlandy obrovskou parádu, jen pozor na přímé sluneční paprsky, které jim nesvědčí. Truhlíky proto orientujte na severní nebo východní stranu domu. Převislé begonie jsou o něco žíznivější, proto se jim dobře daří v samozavlažovacích obalech. Za pravidelné přihnojování se vám bohatě odmění množstvím květů.
Jak je pěstujeme
Hlízy begonie (pozor – sázejte vždy vypouklou stranou směrem dolů) se sázejí v únoru až březnu na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujeme po polovině května. Jejich krásu podtrhnete v kombinaci s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tak, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úrovní půdy.
V pohodě přezimují
Koncem září postupně přestaňte begonie zalévat, a když vyschnou, hlízy vyjměte, očistěte a uskladněte. Máte-li jen pár hlíz, můžete je jednotlivě zabalit do novinového papíru, dát třeba do krabice od bot a schovat do skříně v suché, studené chodbě. Teplota pro přezimování by měla být vždy nižší než patnáct stupňů. Větší množství begonií přezimujete lépe v bedničce vyplněné skoro suchou rašelinou nebo pilinami. Naskládejte je vegetačním vrcholem vzhůru, zasypte a uložte bedničku třeba ve sklepě, v každém případě na temném místě. Nejnižší teplota pro přezimování by neměla klesnout pod dva stupně nad nulou.
TIP
Bergenie
Bergenie je nový kultivar, v jehož jméně je zakódován jeho předek – Begonia Erecta Gigantea, ale také anglický výraz Neat (pěkně tvarovaný). Cílem šlechtění bylo získat odolnou, kompaktní a nízkou rostlinu s atraktivními vijany bílých, růžových až fialových květů nad široce okrouhlými listy, které vytrvávají i přes zimu. Můžete ji pěstovat v nádobách i na záhonech.
