Klívie patřící ke květinám jihoafrického původu si s sebou do našich interiérů přinesla specifické požadavky na pěstování. Její krása v době květu je tak uchvacující, že tato rostlina zcela jistě svým pěstitelům lecjakou námahu při pěstování zaručeně vynahradí.
K nejdůležitějším požadavkům na její pěstování patří doba klidu, a to od konce letního období. Tu je zcela bezpodmínečně nutné dodržet, jinak vám rostlinanepokvete.
Nádherně vypadající kalichovitě otevřené květy se na rostlinách začínají otevírat obvykle v únoru. Výjimkou ale není ani jiná roční doba. Rostlina dává při volbě stanoviště jednoznačně přednost rozptýlenému světlu. Nesnáší totiž přímé sluneční paprsky a upřednostňuje polostín až mírný stín.
Zkušení pěstitelé vědí, že pokud musí rostlinu přemístit, měli by si na ní udělat znaménko, aby rostlinu po přenesení z místa na místo postavili stejnou stranou ke světlu.
V průběhu zimyje dobré zabezpečit klíviím teplotu okolo 15 až 18°C, v létě pak asi 20°C. Klívie během růstu a v průběhu letního období vyžadují poměrně vydatnou zálivku. Koncem září je nutné zálivku po dobu šesti týdnů vydatně omezit a rostlinu přenést na světlejší místo u okna. Touto dobou ji už nebudeme ani přihnojovat. Aby kořenový bal zcela nevyschl, provádíme už jen mírnou zálivku. Vlhkým hadříkem můžeme příležitostně otřít zaprášené listy. Je možné, že v tomto období zežloutnouněkteré ze starších listů, to však nemá žádný vliv na celkovou zdravotní kondici rostliny.
Obvykle v průběhu prosince se na klíviích objeví květní stvol a tehdy začneme opět s vydatnou zálivkou, která má být přiměřená teplotě v místnosti. Vzhledem k tomu, že masité kořeny klívie jsou velmi citlivé na přemokření, dbáme na to, aby zálivková voda nezůstala stát v misce pod květináčem. Ve stejnou dobu začneme i s opatrným přihnojováním. K tomu použijeme plná tekutá hnojiva. Od února do konce července pak rostlinu přihnojujeme pravidelně vždy 1x za 10 dní.
Po odkvětu je nutné co nejdříve květní stvol odříznout od rostliny. Řez provedeme ostrým nožem. Rostlina se nesmí vysilovat zbytečnou tvorbou semen. Každoročně přesazujeme jen mladší rostliny, a to nejlépe po odkvětu. Starší exempláře nemusíme přesazovat tak často, postačí přesadit je asi po 4 letech. Použijeme k tomu vždy o kousek větší nádobu, než byla ta původní. Zcela postačující bude zemina na pokojové rostliny, můžeme do ní přimíchat menší množství rašeliny. Rostlinu se snažíme nepřemokřovat, aby se na ní neobjevovaly nevzhledné korkovitě ztlustlé nahnědlé skvrny, jejichž vznik může podpořit i současný nedostatek světla.
