Naše zahrady budou krásné, bohatě kvetoucí, zdravě rostoucí pouze tehdy, budeme-li jim dodávat pravidelně potřebné množství živin. A právě listovka je jedním ze způsobů, jak drahocenné živiny zahradě dodat. V listopadu je ten pravý čas na její založení.
V listopadu je listí všude, na každém kroku je tedy dostatečné množství materiálu, který nám může posloužit k vytvoření listovky, drobtovitého organického materiálu vznikajícího přirozeným rozkladem listů. Ke svému přirozenému rozkladu potřebuje vlhko, které se společně s organismy žijícími v půdě, houbami a plísněmi spolupodílí na jeho tvorbě takzvaným studeným procesem. Na rozdíl od něj kompost vzniká za pomoci bakterií.
Listovka slouží jako přídavná přísada do zahradních zemin, která pomáhá vázat v půdě živiny a zdokonalovat půdní strukturu, rovněž napomáhá půdě udržet si vláhu.
Po prvním roce je listovka již napůl rozložená. I takto již může aktivně na zahradě posloužit. Dá se dobře využít jako mulčovací materiál pod keře a stromy, také na záhony. Tam bude fungovat při holomrazech jako aktivní půdní kryt. Pěstujete-li na zahradě zeleninu, můžete ji využít již v tomto stadiu a při podzimním rytí ji přímo zapracovat do půdy.
Po dvou letech tlení již prakticky v listovce nelze rozeznat jednotlivé části listů. Její barva je v té době hnědá a listovka má zcela homogenní strukturu. Takováto listovka se zcela hodí k přímému výsevu anebo společně ve směsi s kompostem pro pěstování rostlin v květináčích.
Takřka zadarmo, jen za energii vydanou při shrabávání listí tak máme možnost získat báječnou odměnu pro vaši zahradu. Na shrabávání listů je ideální použít lehké vějířovité hrábě z plastu. Na větších zahradních plochách vám práci může pomoci usnadnit sekačka na trávu.
Nashromážděný listový materiál uložte na přistíněné místo. Pokud máte k dispozici pouze menší množství listí, postačí vám na to igelitový pytel. Ten po naplnění listím zavlažíte a posléze propícháte, aby se přes otvory dostalo z pytle ven přebytečné množství vody.
Chystáte-li se připravit velké množství listovky, navezte hmotu na hromadu a tu nějakým způsobem ohraďte, buďto dřevěnými trámky, králičím pletivem, nebo již navozte listí přímo na místo k tomu předem vyhrazené a náležitým způsobem upravené. Mohou vám k tomu posloužit i klasické kompostéry.
V nahromaděném množství listů budou plísně a houby pracovat efektivně pouze tehdy, bude-li zde dostatek vlhkosti, a tak je nutné nashromážděné listí pravidelně prolévat vodou, nepoužívejte rozhodně žádné chemické prostředky! Občas můžete hromadu listí provzdušnit vidlemi.
Do listovky nepoužívejte v žádném případě listí napadené virovou nebo bakteriální chorobou, ani listy s trny nebo ostny, které mají například dřišťály, mahonie a cesmíny. Tuhé listy, jako má například ořešák, magnólie nebo jírovec, před umístěním do listovky nejdříve rozdrťte, nejlépe sekačkou.
Text: Zuzana Bohdalová
Publikováno: 1. 11. 2013, Autor: