Srpen – nejvhodnější doba na stříhání živého plotu
Až do června dřeviny využívané k výsadbě do živých plotů silně obrůstají. Pak nastane v růstu malá přestávka. S řezem dřevin nesmíte čekat až do doby, kdy dorostou do své konečné výšky, to je zásadní chyba, které se pěstitel může dopustit. Výsledkem v takovém případě bývá nezapojený, velmi málo větvený a ve výsledku nevzhledný živý plot.
Srpen – nejvhodnější doba na stříhání živého plotu
Co se dřevin v zahradě týče, můžeme odkvetlé keředělit a oddělky přesazovat, do zimy stihnou ještě dobře zakořenit. Po výsadběje pokryjeme kolem kořenů asi 3 cm vrstvou rašeliny, která v jejich okolí bude udržovat vlhkost.
Habr je dřevinou, která jako živý plot nikdy nezklame. Hodí se jak k hranici pozemku, tak na jeho optické oddělení. Pro nižší obruby záhonů je nenahraditelný zimostráz. Roste méně rychle a vypadá velmi efektně.
Srpen je nejvhodnější dobou na stříhání živých plotů a stěn z jehličin. Pokud si troufáme na živý plot sami a myslíme si, že se obejdeme bez zásahu odborné firmy, pak tedy vzhůru do toho a půl je hotovo! Nejprve jsou na řadě nejdelší výhonky, které upravíme zahradnickými nůžkami. Až poté využijeme služeb nůžek na živé ploty. Nejdříve seřízněte boky, pak horní stranu. Je-li váš živý plot opravdu dlouhý, rozhodně se vám vyplatí pořídit si elektrické nůžky na živý plot. Napnutý provaz bude vaši pomůckou, abyste dokázali udržet linii řezu živého plotu.
Nezapomeňte při zástřihu na to, že stěna z jehličin se musí směrem nahoru zužovat, musí mít mírně kuželovitý tvar, jinak by v dolní části byla brzy holá. Solitérní jehličinyupravujeme pouze mírně a použijeme k tomu zahradnické nůžky.
Srpen – nejvhodnější doba na stříhání živého plotu (Zdroj: ) Srpen – nejvhodnější doba na stříhání živého plotu (Zdroj: ) Srpen – nejvhodnější doba na stříhání živého plotu (Zdroj: )
Velkolisté druhy živých plotů vyžadují střih ručními nůžkami. Při řezu elektrickými nůžkami na živý plot by došlo k poškození velkých listů, jejichž okraje by hyzdily zaschlé hnědé plochy. Příkladem je bobkovišeň.
Dále si můžeme připravit přesadbu na jaro. Pravděpodobněji však budeme vysazovat spíše zakoupené jehličiny s balem. Jakmile výsadbu dokončíme, upevníme k dřevinám kolíky proti větru a důkladně výsadbu zalijeme. U větších jedinců nepostačí pouze zálivka, bude navíc nutné krýt je před přímým osluněním. Ideálně k tomu poslouží kůly a stínovky z pařeniště. Stejně tak pomohou i kůly a fólie nebo látka. Ochranu nové výsadbě zajistěte alespoň z osluněné strany.
Jestliže jsme očkovali v předchozím období růže, přeřízneme nyní u nich lýko nebo pásku. V případě, že se očko neujalo, můžeme očkování zopakovat z druhé strany. Máme-li v zahradní výsadbě remontantní růže, jejich sestřih je nutný právě teď, aby koncem léta opětovně vykvetly. Slabé výhony seřízněte jen na 2 až 3 očka, ty silnější na 4 až 6 oček.
V průběhu srpna nastává období, kdy můžeme sbírat plodyza účelem množení dřevin, a to u bobkovišně, kaliny, řešetláku, křídlatce, trubače, skalníku, dřínu, čilimníkua svídy bílé i červené. Řešetlák a střemchu je nutné na 2 měsíce stratifikovat. Zatímco kalinu, dřín svídu a bobkovišeň můžeme rovnou vysít na záhon. Z kaliny, pustorylu, bobkovišně a trubače můžeme řezat řízky a zapichovat je do množárny.
