Všichni rádi s nostalgií vzpomínáme, jak jsme na prázdniny jezdívali k babičce a nejvíc času trávili na její zahradě. Pravdou je, že s venkovskými zahradami a zahrádkami je spojena obvykle atmosféra dob našeho dětství. A i když už babiččina zahrada vypadá třeba dávno úplně jinak, někdy bychom si rádi přenesli kus této atmosféry na své vlastní zahrady. A jak to udělat? Nejlépe tak, že tam vysadíme rostliny, které mívaly na zahradách kdysi i naše babičky.
Jak je velmi dobře známo, první venkovské zahrady se nápadně podobaly zahradám klášterním a nejčastěji se na nich pěstovala zelenina a léčivé bylinky. A i když zahrada po naší babičce už nenese ani nejmenší stopy po pěstování zeleniny a všude jsou záhony s květinami, je snad nyní ještě krásnější.
Venkovská zahrada, to ale nejsou jen květiny, patří sem i poměrně velké množství nejrůznějších dřevin. Teprve dřeviny dodají zahradě výraznou podobu. Vysázeny zde mohou být okrasné stromky, ale své místo si zaslouží i mnohé oblíbené keře. Záhony by mohly být olemovány nízkým živým plůtkem ze zimostrázu a velký přirozeně volně rostoucí živý plot mohou tvořit šeříky, weigelie, kaliny, anebo hlohy, zákula či černý bez. Možností je nespočet, chce to jen vybírat z rostlin, kterým budou vyhovovat vaše místní půdní podmínky.
Nejrůznější kultivary šeříku obecného, společně s černým bezem a pustorylem se postarají o výraznou vůni, bez které si také nelze žádnou venkovskou zahradu představit. Jsou to doslova omamně vonící květy, které se na těchto keřích objevují postupně od začátku května někdy až do konce července.
Nejlepší dřeviny pro venkovské zahrádky (Zdroj: ) Nejlepší dřeviny pro venkovské zahrádky (Zdroj: ) Nejlepší dřeviny pro venkovské zahrádky (Zdroj: )
Mít venkovskou zahradu bez pivoněk křovitých a růžových keřů je v podstatě nemyslitelné. Jsou to pověstné třešničky na dortu. Patří do skupiny keřů s opadavými listy a oba druhy mají rády spíše slunná stanoviště. A kromě nás lidí je mají ve velké oblibě i včely. Pivoňky jsou pro své velmi zdobné a nádherně vonící květy považovány doslova za skvost. I v Asii jsou pivoňky opěvovány jako růže bez trní. Pro růst pivoněk křovitých je zapotřebí klid. Proto nikdy neryjeme v blízkosti jejich kořenů a také je nikdy nestříháme.
Nejstarší zahradní kalinou je Viburnum opulus ‚Roseum‘ čili kalina obecná. Její pěstovánímá tradici delší než 400 let. I bez této dřeviny je venkovská zahrada nemyslitelná. Patří ke keřům, které se rozrůstají hlavně do šířky, a s tím je třeba při její výsadbě počítat. Okouzlující je nejen v době květu, ale i na podzim, kdy její plody svou červenou barvou připomínají krásné korálky.
Mezi další vhodné dřeviny, které mohou hodnotným způsobem zkrášlit venkovské zahrady, patří: hloh obecný, zimolez ovíjivý, břečťan popínavý, weigelie, habr obecný, tis červeným, pustoryl panenský a hlavně hortenzie velkolistá.
