Zahrada nám může nabídnout svůj prostor k pěstování nejroztodivnějších rostlin, keřů a stromů. Všechny jsou něčím zajímavé, některé okouzlí svými květy, jiné vůní a další velmi netradiční strukturou. Čilimníky jsou jedněmi z nich. Upoutají pozornost obrovskou záplavou květů a metlovitou stavbou keře.
Je velmi pravděpodobné, že jste se s nimi setkali již i ve volné přírodě při procházkách lesem, kde často lemují okraje lesních srázů. V zahradáchjsou však pěstovány nejrůznější vyšlechtěné barevné kultivary. Počátkem června upoutají pozornost záplavou nejčastěji žlutých květů. Pod tíhou jejich velkého množství ohýbají své větve až k zemi. Hustě zelené větvoví však může zaujmout i v zimě. Má totiž strnulou metlovitou texturu a větve u něj vlastně přebírají funkci listů. Rostlina má i listy, ale ty jsou velmi jemné a opadavé.
Z historie se dozvídáme, že čilimníky se dříve vysazovaly i uměle, aby sloužily jako pastva pro zvěř. Nezastupitelnou funkci plnily čilimníky za první světové války, kdy se využívaly jako přadná rostlina– náhražka juty. Silnější kmeny čilimníků pak byly využívány k pálení dřevěného uhlí.
Pozor je třeba dávat v zahradách, kde se pohybují malé děti. Rostlinyčilimníků jsou totiž celé jedovaté. A navíc jejich květydozrávají do podoby hrachových lusků, které mohou lákat ke konzumaci. Jsou totiž ze stejné čeledi bobovitých, což nezapřou ani jejich květy. Nejvíc alkaloidů je právě v jejich semenech.
Čilimníky jsou rodem velmi variabilním. Najdeme mezi nimi různé typy. Převážnou část tvoří čilimníky nízké až středně vzrostlé. Potřebují zejména dobře propustnou půdu a slunné místo. Vyžadovanou mírnou kyselost půdyzabezpečíte dodáním přídavku rašeliny, klidně ihned při jejich výsadbě do zahrady. Přežijí i v polostínu, ale s výrazně nižší násadou květůnež na plném slunci. Přesazování starších rostlin je prakticky nemožné, jelikož během let vytvoří dlouhý kůlovitý kořen. Obvykle tedy přesazování končí nezdarem. Odkvetlé výhony je dobré hluboce sestřihnout. Jednak tím zabráníte vysilování rostliny při tvorbě plodů a významně tím zároveň podpoříte růst nových výhonů. Do starého dřeva však již nezasahujte. Z této části rostliny již nové výhony nevyrostou, a proto je lépe přestárlé keřerovnou nahrazovat rostlinami mladými.
Až půjdete do zahradního centra nakoupit do své zahrady tyto velmi dobře vypadající keře, můžete se setkat s několika možnostmi jejich pojmenování. Botanici se totiž v minulosti mnohokrát přeli, kam vlastně tyto rostliny zařadit, takže vznikaly názvy různé. U rodu Cytisus se nejspíše setkáte s českým pojmenováním čilimník, jiné rostlinyze stejného rodu nesou označení janovce. Z praktického hlediska se však jedná o tutéž rostlinu a ta tedy vyžaduje srovnatelnou péči, což vědět je pro pěstitele nejdůležitější.
Ať už vyberete odrůdu bíle, žlutě či růžově kvetoucí, případně s květem kombinovaným ve dvou barvách, jistě budete nadšeni, jak krásně ozdobí vaši zahradu a my vám k tomu popřejeme mnoho pěstitelských úspěchů.
