reklama

Tajemství zabarvení vánoční hvězdy

Vlastně to ani žádné tajemství není, je to spíš důsledná práce pěstitelů, co pomáhá, aby se ze sezónní pokojové rostliny pro vánoční období stala dlouhověká pokojová rostlina každoročně získávající krásné zabarvení listenů. Vánoční hvězda prodávající se každoročně již od listopadu v obrovském množství ve všech obchodech, zahradních centrech a obchodních komplexech jako symbol vánoc, je vlastně sukulentní rostlinou s botanickým názvem Euphorbia pulcherrima.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Tajemství zabarvení vánoční hvězdy

Vánoční hvězda pochází z Mexika. Ve volné půdě ji můžeme spatřit například na Kanárských ostrovech. V přírodě může tvořit až 8 m vysoké keře. Její listy reagují na sucho poměrně rychle, vadnou a opadají. Velké barevné listeny kolem drobného žlutého květenství (cyathia) v horní části rostliny jsou její ozdobou. Listeny díky šlechtění nemusí mít pouze červenou barvu, ale v obchodech najdeme již i vánoční hvězdy se smetanově, oranžově nebo bíle a zeleně zabarvenými listeny. Případně i žíhané.

Pro opravdové milovníky exotických rostlin je nepřijatelné, aby jejich rostlina po vánocích skončila v koši. Vyhodit by se měla pouze tehdy, pokud je napadena například štítenkami, vlnatkou nebo sviluškami. Zdravou rostlinu se vyplatí pěstovat dál. A zdatným pěstitelů, může vydržet klidně i více než 10 let.

A nyní tedy k samotnému „tajemství“ jejího pěstování. Vánoční hvězda potřebuje celoročně světlé, ale raději lehce zastíněné místo. Co se zálivky týče, od února do května by měla být pravidelná, ale nikoli vydatná. Občas sice některý list uschne, ale to není na závadu. V polovině března rostlinu zmladíme, to znamená, že větvičky hluboko seřízneme. Rostlina je tak vlastně bez listů. Poté rostlinu přesadíme do květináče asi o 3 – 5 cm širšího a dáme nový substrát, nejlépe zahradnický pro pokojové rostliny, s příměsí písku.

Zálivku rostlině zvýšíme opět od konce května do října, tou dobou je taktéž vhodné rostlinu přihnojovat – jednou za týden. Nově vzniklé větvičky se bohatě olistí, základ rostliny zdřevnatí, a pokud se vytvoří příliš dlouhé nové výhonky, zaštípneme je. Tímto způsobem se vytváří pěkně rozvětvená rostlina, která se i za našich místních podmínek mění v trvalku a košatí se ve stromeček. Od listopadu do února mírně ubereme na zálivce. Tou dobou udržujeme rostlinu v místnosti s minimální teplotou 15°C.

Úspěch v docílení krásného zabarvení Euphorbie pulcherrimy spočívá v dodržování zvláštního světelného režimu v průběhu měsíců září a října. Tou dobou jí dopřejeme osvětlení jen 8 hodin denně. Vadit jí může i světlo slabé, dopadající na ni třeba pouze z lampy venku za okny. Na její přikrytí nám skvěle poslouží papírová krabice nebo vědro, kterým každý den od 1. září vždy v 15 hodin rostlinu přikryjeme. S přikrýváním musíme být důslední a vydržet minimálně měsíc. Nejpozději po šesti týdnech přikrývání se začnou listeny vánoční hvězdy intenzivně vybarvovat. Poté už není zapotřebí dalšího umělého zkracování dne. Zabarvení horních listenů pak vydrží mnohem déle než do vánoc.

Snadno ji také namnožíme. Vhodným obdobím na množení vánoční hvězdy je právě doba jejího zmlazování. Použijeme k tomu vrcholové řízky, které jsou dužnaté a snadno zakoření. Postačí nám k tomu například zavařovací sklenice, do které napustíme asi 1 cm vody a do ní řízky vložíme.

Text: Zuzana Bohdalová

Publikováno: 23. 12. 2014, Autor: