V samém centru Kodaně se můžete projít po jedné z nejstarších botanických zahrad v Evropě, která na deseti hektarech plochy představuje nejen flóru Dánska, ale také rostliny dovezené z celého světa, včetně tropických, umístěných v rozlehlém skleníku.
Historie kodaňské botanické zahrady začíná již v roce 1600. kdy král Kristián IV. poskytl univerzitě pozemky na založení zahrady, v níž byly postupně vysazovány především druhy rostoucí v Dánsku. Profesor Ole Worm zde ale pěstoval i rostliny z ciziny, které získával díky korespondenci se zahraničními botaniky. V roce 1752 přibyly k zahradě pozemky na dalším místě. Osvícenství přálo botanice stejně jako jiným přírodním vědám, a tak v zahradě vyrostl skleník, přibylo množství rostlinných druhů a především zde její ředitel Georg Christian Oeder sepsal nádherný ilustrovaný herbář Flora Danica, popisující dánské a norské rostliny. Obě zahrady byly ale v roce 1778 zrušeny a královským dekretem byly universitě přiděleny jiné pozemky. Polovinu tvořily reprezentační královské zahrady, druhá polovina patřila universitě, takže se zde vybudovala také knihovna a skleníkypro šlechtění rostlin. Svou konečnou rozlohu a podobu pak botanická zahrada v Kodani dostala v roce 1870. V roce 1874 byly dostavěny rozlehlé skleníky, z nichž zejména hlavní, inspirovaný Křišťálovým palácem ze světové výstavy v Londýně v roce 1851, se stal architektonickou dominantou umístěné prakticky v centru Kodaně.
Oáza klidu a zeleně
Botanisk Have, jak se zahrada jmenuje dánsky, byla volně přístupná veřejnosti již od roku 1763. Ani dnes se zde neplatí žádné vstupné, zahrada tvoří integrální celek s okolní městkou zástavbou, z našeho pohledu bychom ji považovali spíše za rozlehlý městský park. Vše je zde ale zasvěceno prezentaci, šlechtění a pěstování rostlin domácích i cizokrajných. Součástí botanické zahrady jsou tak nejen muzeum, herbarium a knihovna, ale také zahradnictví, kde si můžete nakoupit sazenice i semínka s podrobnými odbornými návody na jejich pěstování. A protože zahradaslouží jak osvětě, tak i odpočinku, najdete zde místečka, kde si obklopeni nádhernými rostlinami můžete v klidu vypít kávu.
Procházka zahradou je proměnlivá, protože jednotlivé okruhy jsou zasvěcené různým architektonickým stylům zahrad, ale také teritoriálně rozdělené podle druhů rostlin nacházejících se na různých místech planety. V zahradě je pěstováno na 13 000 druhů, z nichž většina byla přinesena z míst svého přírodního výskytu a jsou jim zde poskytnuty co nejlepší imitace jejich domovských území.
Skleníky
Za návštěvu rozhodně stojí nádherný komplex skleníků. V zahradě jich je 27, některé ale slouží převážně zahradníkům pro pěstovánía šlechtění. Centrální skleníkový komplex, jehož základem je překrásný skleník z roku 1874, je ovšem určen pro prodloužení procházky zahradou a je veřejností hojně navštěvován. Není to krátká procházka, skleník má 3000 metrů čtverečních plochy a postupně zde projdeme pralesem se vzrostlými tropickými palmami, liánami a podrostovými rostlinami. Nejstarší palma je z roku 1824 a více než stoleté jsou zde i nádherné cykasy. Pokračujeme suchým skleníkem s kaktusy, sukulentya trnitým hložím pouští i subtropickou částí s bohatě kvetoucí nádherou zejména středomořské flory. Samostatný skleník mají také orchideje, ale třeba i sbírka begonií – neuvěřitelně pestrá svými celoročně nakvétajícími květy různých druhů těchto rostlin.
Milovníci krásy květin i dřevin si v Kodani botanickou zahradu nemohou nechat ujít. Přeje-li jim počasí, je den zde strávený mimořádným zážitkem. V horším počasí si pak vystačí alespoň s návštěvou skleníků.
Ve skleníku je odlišné klima než na zahradě a měla by se zde proto udržovat zvýšená hygienická pravidla, která zamezí vzniku plísní a přemnožení nežádoucích bakterií.
