reklama

Devětsil, jeden z prvních květů jara

V prachu příkopů kolem silnic, na vlhkých březích potoků a rybníků, ve vlhkých podrostech listnatých hájů, tam všude se velmi brzy na jaře setkáváme s podivnými palicemi, které záhy rozkvetou do hroznu květů. Devětsil se ale stejně dobře hodí do rozlehlejší zahrady.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Devětsil, jeden z prvních květů jara

Rozlehlá musí být proto, že tato bylina typická pro mírné pásmo severní polokoule se po časných květech promění v houští mohutných listů, které zaberou značný prostor. Na zahradě se tedy hodí nejlépe tam, kde chcete nechat místo bujně zarůst zelení, špatně se zde seká tráva a daří se jen sem tam nějaké vlhkomilné rostlině. Devětsil je skromný, stačí mu dostatek jarní vláhy, rozroste se i v kamenité nebo jílovité půdě. U nás se s ním často setkáváme v horských oblastech, kde na jaře po tání sněhu nabere hojnost vláhy pro svůj rychlý růst.

Devětsil (Patasites) vyrůstá z podzemního oddenku, který z celé rostliny jediný přečkává zimu. Mohutné listy na podzim zavadnou a zmizí, stejně jako předtím překryly palice s květy a plody. Když se rozhodnete děvětsil pěstovat na zahradě, budete muset spíš omezovat jeho rozrůstání pod zemí i šíření semeny, není ale zase tak invazivní, abyste se museli obávat, že vám zahradu zaneřádí. Naopak, jeho květy patří k prvním krásám jara. Vyrazí ze země ještě před listy v podobě zvláštní palice, která rychle vyžene do výšky a rozkvete půvabnými bílými, žlutavými nebo růžovými kvítky. Pozorovat růst a rozkvět devětsilu na jaře je úžasný zážitek – roste doslova před očima.

Devětsilů je asi dvacet druhů, u nás se v horských a podhorských oblastech vyskytuje devětsil bílý, v Krkonoších, Beskydech a Hrubém Jeseníku devětsil Káblíkové a prakticky po celém území devětsil lékařský. V zahradách se často pěstuje také devětsil japonský, který na mnoha místech zplaněl. Druhy se ochotně kříží, takže běžně v přírodě nacházíme spíše křížence než specifický druh. Půvabný porost zasahující až do pobřežních vod rybníků vytváří devětsil vonný, u nás se mu ale daří jen v teplejších oblastech. Většina druhů má srdcovité listy na dlouhém řapíku, existují ale i druhy s hluboce vykrajovanými nižšími listy – např. P. palmatus. V zahradnictvích jsou k dispozici i šlechtěné variety s panašovanými listy, které jsou tak ozdobou letní zahrady po časném odkvětu rostlin.

Nejpůvabnější květem je devětsil lékařský, jeho až dvacet centimetrů dlouhé květenství nese jemně až sytě růžové postupně rozkvétající kvítky. Devětsil bílý má květenství menší a květy jasně bílé, stejně jako devětsil Káblíkové. Devětsil japonský nese kvítky jen na vrcholu stvolu a mohou být čistě bílé až nažloutlé.

Devětsil lékařský je významná léčivka. Sbírá se hlavně oddenek těsně před rozkvětem na jaře, suší se a připravuje se z něj odvar. Někdy se sbírají i mladé listy. Odvar je bohužel hodně hořký, takže je vhodné ho míchat s lahodnějšími bylinkami nebo s medem. Kdysi se užíval proti moru, pro nás je ale mnohem důležitější, že nejen uvolňuje křeče, ale především je velmi účinný při alergiích, senné rýmě, vyrážkách i alergickém astmatu. Výzkum potvrdil, že odvar z devětsilu má při senné rýmě účinky zcela srovnatelné s antihistaminiky jako je Cetirizin, Zyrtec apod. Přitom na rozdíl od těchto léků nepůsobí sedativně.

Text: Gabriela Koulová

Publikováno: 21. 3. 2013, Autor: