Snad každý z nás má chuť utrhnout si pár zrajících třešní nejlépe přímo ze stromu. Lákají nás svou krásnou barvou, pěkným tvarem a také vůní a hlavně příjemnou svěží chutí plnou čerstvé šťávy. Třešně, čerstvé zvláště, jsou velmi zdravé a oblíbené ovoce. Rozhodně by tedy neměly chybět ani v našem alespoň sezónním jídelníčku.
Třešně nejen, že dobře chutnají, mají i velmi příznivé účinky na zdraví našeho organismu. A to je snad ten nejlepší důvod k tomu, aby nechyběly třešně ani na žádné zahradě. Některé třešňové stromy mohou dosáhnout v růstu výšky až okolo 9 – 10 metrů. Bývají to mohutné stromy, na kterých se uplatňuje často pouze výchovný řez, který se provádí na jaře asi dva týdny před kvetením stromu.
První řez proveďte ihned po výsadbě. Postranní větve se zkrátí přibližně o dvě třetiny na očko směřující ven z koruny. Obvykle totiž ani žádný další řez nepotřebují. Průběžně je zbavujeme pouze zaschlých, namrzlých, případně nalomených větví. Co se týče silných mrazů, jsou na ně třešně ve dřevě velmi citlivé.
Existuje velké množství třešní, které se pěstují pouze jako okrasné stromy. Jako příklad jmenujme alespoň sakury. Původcem všech dnešních odrůd třešní pěstovaných ke konzumaci plodů je ptáčnice bělokorá. Veškeré třešně jsou vzájemně nesprašné, to znamená, že je důležité, aby byly v okolí 40 metrů jiné odrůdy třešní nebo višní z důvodu opylení. Chrupky sklízíme ke konzumaci zcela vyzrálé, měkčí srdcovky pak ještě ne úplně zralé.
Velká úroda třešní se dá dobře zpracovat v podobě moštu na třešňové nebo dezertní víno. Třešňové stolní víno má samo o sobě dosti nevýraznou chuť, proto se do něj přidává další ovoce například višně, maliny anebo černý rybíz. Vzhledem k nízkému obsahu kyselin je třešňový mošt výhodný právě pro přípravu dezertního vína.
Máte-li zahradu, která nemusí nutně plnit účel pouze jako zásobárna pochutin, ale dbáte rovněž i na estetický vzhled zahrady, můžete třešně pěstovat také jako ozdobný prvek, který přinese do vašeho okolí více atraktivity i na podzim, po opadu listí. Třešně patří k dřevinám, které mají velmi atraktivní kůru. V zahradě budou zvláště velmi nápadné hladké mahagonově hnědé až vínově červené kmeny rodu Prunus. Snad nejúchvatnější z nich je třešeň tibetská (Prunus Serrula) a rovněž Prunus rufa.
Na závěr jedno důležité upozornění pro alergiky. Existuje zkřížená reaktivita alergenů břízy a třešní, což znamená, že se u člověka projeví příznaky alergické reakce na jiný alergen, než na ten, proti kterému si již dříve vytvořil protilátky. Pokud jste tedy alergiky s prokázanou alergií na břízu, měli byste být opatrní i při konzumaci třešní.
