reklama

Co se vám vybaví pod pojmy Jankaea, Haberlaea a Ramonda?

Zkušeným skalničkářům se jistě tyto pojmy vybaví v souvislosti se třemi rody patřícími do čeledi podpětovitých. Jsou to velmi žádané a tudíž ne právě obvyklé skalničky, které mají specifické požadavky na pěstování. My ostatní se s těmito zajímavými rostlinami můžeme seznámit v článku.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Co se vám vybaví pod pojmy Jankaea, Haberlaea a Ramonda?

Specifické podmínky pěstování těchto rostlin spočívají v propustné, mírně vlhké, nevysychavé půdě o vyšším obsahu humusu a štěrku. Na rozdíl od většiny skalniček tyto druhy preferují stanoviště obrácené k severu a navíc na vápencích.

Vraťme se ale ještě k původu těchto rostlin. Výše zmíněné rody Jankaea, Haberlaea a Ramonda patří k čeledi Gesneriaceae (podpětovité). Tato čeleď je velmi oblíbená spíše u pěstitelů pokojových rostlin, neboť zahrnuje i africké fialky a streptokarpy. Haberlea, česky nečada, ramondie a jankaea, česky plstnatka jsou však plně zimovzdorné rostliny. Jsou zařazovány k takzvaným terciérním reliktům, což znamená k druhům, které se od třetihor doposud udržely pouze na několika málo místech.

Jednotlivé druhy se od sebe nejvíce odlišují různým stupněm chlupatosti listů. Tvary a barvy jejich květů jsou však velmi podobné. Jejich společným znakem je, že špatně reagují na přebytek zimní vlhkosti, který u nich může způsobit zahnívání kořenů. Nejchoulostivější z nich je Jankaea, kterou je lépe pěstovat v alpinkovém skleníku. Pravděpodobně nejsnadněji pěstovatelným rodem je Haberlaea.

Všechny rody rostou spolehlivě ve spárách mezi kameny. Velké úspěchy má rovněž jejich pěstování na travertinových kamenech charakteristických svými velkými póry. Rostliny se dají také množit, a to hned několika způsoby. Při prvním způsobu, výsevu osiva je zapotřebí ponechat semena na povrchu substrátu a nezasypávat je. Semena se pouze lehce přitlačí a poté jen mlží anebo velmi opatrně zalévají. Výsevní substrát pro tyto rostliny musí být vždy velmi dobře propustný. Vysévat je můžeme i přímo na povrch travertinových kamenů. Vegetativní množení je asi nejsnadnější cesta, jak získat další exempláře. Listové řízky z rostlin odebíráme v průběhu dubna do konce léta. Dělením je možné množit starší trsy rostlin rodu Haberlaea a Ramonda. Vhodný způsob množení je u nich i pomocí oddělování listových růžic s jejich následným zakořeňováním.

Pokud můžete dopřát těmto rostlinám optimální pěstební podmínky, můžete se bez obav pustit do jejich pěstování.

Text: Zuzana Bohdalová

Publikováno: 14. 5. 2014, Autor: