Kapradiny (Dryopteris filixaa-mas) – rostliny, které v zemi klíčily již dlouho před tím, než po ní začal kráčet člověk. Možná díky své starobylosti jsou opředeny legendami, a to i navzdory tomu, že nemají žádné zázračné léčivé účinky. Zato vám však ve vaší zahradě dokážou vyčarovat nostalgickou a tajemnou atmosféru pohádkového lesa a jejich pěstování s sebou nese mnohé výhody.
Kapradiny se dostaly do popředí zájmu pěstitelů a botaniků již v 18. století. Prakticky již od této doby se o kapraďorostech tradují pověsti, v nichž rostliny figurují jakožto oblíbený „materiál“ lesních skřítků a trollů, kteří je používali k výrobě magických lektvarů. To pravé kouzlo kapradin však lidskému oku odhalila až moderní technologie, a to prostřednictvím zrychleného videozáznamu ve vysokém rozlišení, na němž můžeme detailně sledovat rozvíjející se kapraďovité spirálky do podoby šlahounovitého listu.
Kapradí ve vaší zahradě
Bez kapradí se určitě neobejdou zahrady osázené v naturálním stylu, zahradní oázy u městských domků či zahrady, jejichž součástí jsou potoky a jezírka. Kapradiny vyniknou nejen pod velkými stromy, ale také v dispozičně komplikovaných či malých exteriérech. Lze je vysazovat samostatně, neboli jednodruhově nebo skupinově, smícháním několika druhů, které se mohou výrazněji lišit například strukturální kresbou listů. Trsy kapradin pak působí dekorativně také jako zahradní solitéry.
Například populární japonské zahrady jsou specifické mimo jiné i tím, že trsy kapradin preferují vysázené solitérně k okrasným kamenům. Listy kapradin dokáží zjemnit a prosvětlit tmavé výsadby jehličnanů a stálezelených dřevin. Hodí se však i mezi rododendrony či azalky a mimo jiné, nacházejí uplatnění i v moderním zahradním designu – spojují se s kovy, sklem a jinými materiály. Navíc, kořeny kapradin pozitivně ovlivňují růst a květenství zahradních orchidejí, proto bývá tato pěstitelská kombinace velmi často využívána a také doporučována!
Kapradí i na vaší okrasné skalce
Kapradiny rostou na skalkách/skalách, i v přírodě, kde vytvářejí nádherné a hustě olistěné porosty. Nejkrásnější a nejkošatější trsy vytváří kapraď sleziník (Asplenium). Sleziníkové kapradiny bývají dlouhověké a pěstitelsky nenáročné. Do skalky v polostínu a stínu se hodí i kapraď jelení jazyk (Phyllitis), který zase umí držet velmi pevné a silné listoví vždy vztyčené vzhůru, což na skalce působí většinou velmi dekorativním dojmem. Kapradiny vysazujte do spár nebo přímo do otvorů v kamenech (ty by měly být stále mírně vlhké).
Pěstování kapradí
Rozhodnete-li se pro pěstování kapradin třeba právě ve vaší okrasné zahradě, můžeme vám zaručit, že tím rozhodně nic nezkazíte a starosti si tím také nepřiděláte. Mezi výhody zahradního pěstování kapradin patří například i to, že netrpí téměř žádnými chorobami ani škůdci. Většině druhů se bude nejlépe dařit v polostínu a tam, kde je půda dostatečně vlhká (nikoli však bahnitá nebo promočená). Nejkrásnější listy mají kapradiny vysazené v humusovité, mírně kyselé, kypré a vlhké půdě. Po vysazení rostlin půdu dobře namulčujte drcenou kůrou – prospěje to nejen kapradí, ale i okolním květinám. Mulčovací kůra má totiž schopnost zadržovat vlhkost, čímž zabrání růstu plevelů. Navíc tak záhon získá typickou atmosféru pohádkového lesa. Péče o kapradiny spočívá v pravidelné zálivce (zejména v prvních letech po výsadbě), odstraňování poškozených listů a rosení porostů. Krásných, výrazných a silných listů dosáhnete, budete-li kapradí pravidelně zalévat roztokem vody a kysaného mléka v poměru 2:1.
Text: Lucie Sýkorová
Publikováno: 20. 4. 2019, Autor: